Proč se ČTA otáčí zády k nadšeným organizátorům?
Vloni jsi uspořádal MČR v Teplicích, které podle mého názoru co se týče sportovního výkonu, bylo jedním z nejlepších představení na domácí triatlonové scéně roku 2011. Krňávek, Řehula, Zadák, Brynda, Dvořák hovoří za vše. Jak hodnotíš s odstupem času tento závod, který poznamenal i velká termínová kolize s Ironmanem v Regensburgu?
Děkuji v prvé řadě za Tvoje kladné ohodnocení našeho závodu. Chyběli už snad jenom Petr Vabroušek, ten vyzvedával manželku z podnice a Ruda Cogan. Ruda byl přihlášen, ale asi když viděl, co se venku děje, tak možná nechtěl riskovat zdraví před repre starty, stejně jako další třetina startovního pole co zůstala doma. I náš Jarda Brynda měl před Regensburgem veliký respekt z toho počasí, ale ten, coby domácí prostě musel-. Já jsem po mém závodě spokojen vždy, když se nikomu nic nestane. Nejvíce trnu při probíhající cyklistice a právě proto, to vždy v den závodu vypadá spíše jako policejní manévry. A v tom počasí se nějaký pád spíše očekával, než ne. Jsem puntíčkář a to je těžký život pro mne i pro moje lidi, ale již mne dobře znají, tak na moje výjevy a výlevy v průběhu závodu rychle zapomenou. Takže jsem byl spokojen jak po sportovní stránce, po mediální také a když Vám rukou potřesou a uznale poděkují myslím všichni naši do první desítky a Honza Řehula se pídí po termínu příštího IRONMANIACA, tak jsem velmi spokojený a velice si tohoto uznání Vážím. Tohle byl jediný motor, na který jsem jezdil.
Sponzoři i celý Golf resort Barbora byli spokojeni také a přislíbili podporu i pro letošní rok. Lidé okolu golfu nám dokonce přislíbili vybudování párty stanů s teplými sprchami, sociálky, lepšího výlezu z vody atd., atd., takže by se zdálo, že je vše v pořádku, ale není. Odnesl jsem si z loňské sezony mnoho osobních jizev a ty se dosud nezahojily.
Měl jsi ambice usilovat o zařazení do Czech tri series? Podal jsi žádost a splnil jsi kritéria? S jakou vizí jsi žádal svaz?
Ambice jsem měl celých 30let, což bude letos, kdy jsem jel svého prvního Železného muže s Vláďou Mišíkem (cyklista, himalaiský horolezec) a s Petrem(Píďou) Hejdukem(šef Factor Teamu)na Hracholuskách. Od té doby jsem "to", po mnoha sportech co jsem provozoval, opravdu našel. Od roku 1983 jsem s mojí partou organizoval tzv.Hliňáka, což byla třetinka ŽM i železňáka klasického v jednom roce. Jezdili k nám tenkrát závodníci až z Estonska, východního i západního Německa. Od roku 1985 jsme až na jednotlivé výjimky organizovali vždy závod Českého poháru, nebo MČR. Asi nejslavnější byly MČR v letech 1995-1996, kdy nás doprovázely koncerty skupiny Kabát, které jsme organizovali souběžně a vyhlášení vítězů bylo přímo na velkém podiu před hlavním koncertem. Slogan byl: Tvrdý sport-Tvrdá muzika. Dodnes na to vzpomínáme. Takže ambice jsem měl vždy, i vloni, nenašel jsem však na svazu podporu. Tak nevím, proč bych se měl po třiceti letech spokojit s organizováním nějakého pouťáku. Nazval bych to znevažováním práce všech mých organizátorů i sponzorů a také bych to nazval konkurenčním bojem až spiknutím. Ať si o tom myslí kdo chce, co chce, ale pro bližší objasnění toho, proč již Ironmaniac nefiguruje na termínových listinách, bych muset zajet do osobních rovin a to se mi zatím nechce. Tak že, aby bylo jasno, není to pauza ze zdravotních důvodů, i když mne zřejmě čeká další těžká operace páteře, měl jsem vše organizačně připravené. Nedostal jsem pouze další šanci.
Proč se ti to nepodařilo? Jaký je důvod, že v roce 2012 neuspořádáš ani jeden závod?
Asi jsem na tuto otázku již odpověděl, ale když chceš vědět více, budiž. Vloni jsem na Ironmaiacovy prodělal 60tis.Kč, které jsem musel dát ze svých chabých zdrojů. Přesto jsem vyplatil na Price Money 50 000Kč v hotovosti a ve věcných cenách téměř 70 000tis, pro kategorie. Zdůrazňuji, že jsem od Svazu žádných 30tis. na Pricemoney jako ostatní nedostal, protože jsem nemohl být zařazen do ČP. Do kterého jsem nemohl být zařazen ani letos, protože celý pohár byl prodán soukromé osobě a ta si určuje sama, jaké závody budou do poháru zařazeny a Svaz si jakoby myje ruce, nemá do toho prý co mluvit. Měl jsem si to údajně zařídit sám. Tato skutečnost mi byla po mnoha a mnoha otázkách na podobu kalendáře závodů 2012, osobních, telefonických, opět osobních, byla sdělena až na závěr Konference v Hradci Králové, den před Valnou Hromadou. Očekával jsem, že se bude kalendář závodů tedy řešit až tam....a zase nic. Odpověď zněla. No Oto, vždyť jsi's vlastně ani nepožádal a nezamluvil termín! Jsem hloupý, vše už bylo dávno rozhodnuto na tři roky dopředu, což mi nikdo nebyl schopen říci. Proto jsem několik měsíců dostával pouze vyhýbavé odpovědi. Tehdy mi došlo, že bych měl začít přemýšlet o odchodu, protože se triatlon stává nástrojem pro bussines a kontakty a že je tam místo pouze pro některé. Domnívám se, že to všechno má jediný cíl-IRONMAN sloty. Vidím tam mnoho střetů zájmů, stejně jako v politice nebo sportech, kde chodí o veliké peníze. Chtěl jsem dělat sport nezištně a tak jsem ho dělal, pro lásku k němu a ne politikařit, lobovat, tvářit se a současně bojovat. Toho jsem si v podnikání a managingu už užil dost. A tou druhou půlkou důvodu mého rozhodnutí je atmosféra ve společnosti všeobecně i uvnitř triatlonu. Všechny ty sprosté a urážlivé útoky a pomluvy mezi závodníky mne nebaví číst a především někteří anonymové by si zasloužili slíznout řádnou žalobu. Vždy jsem si říkal, no jestli tohle čtou naši partneři, tak triatlon asi brzy skončí. Pak ani nevím, jestli si při závodě nebo po něm, s takovým nějakým anonymním hajzlíkem nepodávám ruku. Což bych samozřejmě hrozně rád neudělal, kdybych znal jeho identitu.
Znamená to, že nadobro končíš s organizováním závodů v okolí Teplic?
Vloni jsem s mými kolegy organizátory založil Triatlonový Svaz Ústeckého Kraje. Ten již jednou založený byl, ale nikdo neví jakou cestou. Legální určitě ne, jelikož nikdy nebyla svolána řádná ustavující VH, nikdo na ni nebyl pozván. Možná mne tento dobře míněný krok stál dotace z KÚ Ústeckého kraje, které jsem vždy dostával. Letos už ne, dost možná, že jsme někomu asi šlápli na kuří oko :-).Úspěšně jsme zorganizovali Krajský pohár 2011. Letos jsem na funkci předsedy abdikoval.
Jak podle tebe a tvých zkušeností hodnotíš fungování české triatlonové asociace? Je nastolený trend správný?
Asi ano, jinak, než tímto způsobem, který Miras vede to nejde. Kontakty, lobování, kvalitní úroveň meetingů, v podstatě na profesionální úrovni, poděkování partnerům, medializace. Tak to má být. Na můj vkus je to občas možná až moc bombastické, protože peněz je málo a mohli se použít i jinak. Ale Miras, Tomáš, Martin a další, jsou velmi ambiciózní a pracovití lidé s kontakty a hlavně! Něco dělají a je to vidět. Jedno bohužel si ale neodpustím, to je chabá spolupráce s nadšenými organizátory a ta snaha o snížení jejich bídných cashflow nějakými odvody, nepoděkování jim nějak speciálněji. Než tím, že nejsou na konferenci ani zařazeni do slosování o věcné ceny. Snad to nebudou čtenáři ode mne chápat jako závist, i když, známe se.... já jsem například organizoval MČR a dodnes nemám podepsanou organizátorskou smlouvu. Nikoho to nezajímá. A ještě nikdy, za celých 29 let organizování k nám nedorazil žádný z předsedů Svazu dekorovat Mistry republiky, natož se podívat na závod. Závodů je u nás přehršle, rozhodně mnoho na počet aktivních závodníků a to pochybné organizátorské výsluní se jich dostane jenom několik. Ale to brzy vůbec nemusí být pravda. Podmínky se zhoršují, sponzoři slábnou, lidé jsou línější a línější. Myslím, že by mohly nastat časy, kdy bude muset Svaz(jakýkoliv), dobrého organizátora dlouho hledat a třeba ho ani nenajde. Já ani v okolí Teplic nic dělat nebudu, oslovili mě i cyklisté, ale fakt nic. Na druhou stranu, závodů je u nás dost a dobrých. A Pohár pojede i beze mne.
Jak je to s fungováním klubu TRI STAR Kučera? Budeš i nadále podporovat přední závodníky v podobě Jaroslava Bryndu a Tomáše Bednáře?
Tématu Bednář se radši vyhnu. Letos budu podporovat pouze Jardu, který se chystá na sezonu, se starty především v zahraničí. Je to v mých očích profík, který stíhá kromě tréninku současně i dvě zaměstnání. Jede si tu svou, ví co má dělat a dělá to dobře. Sedíme si i jako obyčejní lidé se stejným vztahem ke sportu a podobnými názory na svět. To stejné platí i pro Pavla Nového, který má už svoje sezony za sebou, ale závodění ho stále baví a je to přátelský a skromný kluk. Jsem rád, že jsem v minulosti možná mohl být inspirací pro většinu triatletů u nás na severu a většina z nich prošla mými kluby. Byly to krásné časy i velice trpká zklamání. Do budoucna bych se chtěl pokusit už jenom sfúzovat s atletickým oddílem dětí, které trénuje můj dávný kamarád běžec(ještě o tom neví) a rád bych se pokusil předat svoje zkušenosti s tréninkem právě jim. Mám tam i svoje děti, tak si myslím, že by moje místo mělo být už jenom u nich.
Přidat komentář
Zpět