Sen o Havaji se rozplynul

Jak se pro tebe závod vyvíjel?
Plavání celkem v poklidu, i na tu masu závodníků jsem se v plavání s nikým „nemlátil“, zvolil jsem možná maličko delší start, plaval jsem hodně z leva, přechod na kolo se moc nevydařil, „nejelo mi to zhruba do 60km, to jsem se dost trápil, hlavně kopce moc nešly, pak se to umoudřilo a v podstatě bez větších problémů jsem dojel do cíle kola, a běh? Prvních 6-7km to šlo dost dobře, pak mě začali chytat křeče do třísel a hlavně třísla hrozně bolela, neuměl jsem se s tím poprat a běh doběhl v periodách, chvilku rychle, chvilku odpočinek, spíše leh na občerstvovačkách, chvilku se to snad ani běhu nepodobalo. Až do konce. Cíle jsem si ani neužil, po doběhu jsem upadl, odnesli mě do stanu, tam dostal tři různé kapačky a po více jak hodině mě teprve pustli. Na pocity se snad ani nikdo neptejte.  

Proč to nevyšlo? Jaká je hlavní příčina? 
Nevyšlo to, neumím teď najít příčinu, hlavní a podstatná je, že jsem neuměl pracovat s bolestí a překonávat ji tak, jak mi to ještě donedávna šlo, dokonce jsem si v tom „liboval“, protože v překonávání bolesti jsem objevoval nové a nové vnitřní podněty,sílu, a to jsem převedl do reálného života a často si říkal, když mě to „tenkrát“ nezlomilo, tak tohle musím zvládnout a zvládnu.
Prostě jsem to nezvládnul, nemám jinou výmluvu, jediná, ale malá, je, že jsem nezávodil na žádném závodu před tímto a šel rovnou do toho. Ale to je jen taková výmluva. Není omluvy, není výmluvy, prostě jsem ukázal to, co jsem ukázal, bez výmluv.

Makal jsi na jaře tvrdě nebo trénink byl v rámci možností? 
Makal jsem, co mi čas dovolil a taky dle možností, ale tady příčiny neúspěchu nejsou, dal jsem tomu, co tomu dát šlo, více bych za daných okolností neuměl, ale bylo to velmi tvrdá příprava, směřovala k jedinému cíli, kvalifikovat se…. Nepovedlo se. Všechny tréninkové ukazatele a i ty běžecké ukazovaly, že běhám, jako „za mlada“, měl jsem hodně rychlostních tréninků na stadioně, srovnával je s rokama 1999-2003, kdy mi to běhalo v triatlonu, objemů bylo taky dost… a přece…

Mrzel tě neúspěch? 
Jestli mě to mrzelo? To je asi hodně slabé slovo, nazval bych to dost pikantněji, ale asi si každý domyslí. Do teď, což už je skoro měsíc od závodu jsem to nevydýchal a zůstává ve mně obrovský smutek z konce mého závodního působení v triatlonu. 

Nezkusil by jsi kvalifikaci ještě na jiném závodě série IM? 
První dva dny mě to ani nenapadlo, pak sice ano, ale všechny závody jsou již obsazeny.

Proč jsi vynechal domácí starty například prestižní závod Czechman Mělice? 
Soustředil jsem všechno svoje úsilí právě jen do jediného závodu a ten se zkazil. O to víc mě štve, že natrénováno je, ale už to nikde neukážu.

Jaké jsou tvé další plány ať již závodní či trenérské?
Plány jako závodník již nemám, sny ano. Ale už zůstane jen u těch snů. Jako trenér? Mám jedno přání, jeden sen, že jednou přijde někdo, kdo bude ochoten podstoupit velkou dřinu, bude mít velké sportovní srdce a bude chtít něco dokázat, bez ohledu na to, že to bude bolet, že to bude na úkor osobního pohodlí, že prostě bude chtít na sobě dlouhodobě pracovat, že jeden či pár neúspěchů ho neodradí, naopak, nakopne ho to a to podstatné, bude chtít, abych ho trénoval. Možná utopie, možná přání, které se nesplní, ale věřím, že stát se to může. Ozve se někdo J?

Není vidu ani slechu o tvém svěřenci Jakubu Chmelíčkovi, spolupracujete i nadále spolu? Trénuje Jakub i nadále?
Kuba se v loňském roce rozhodl, že se  bude připravovat beze moji účasti, pokecali jsme spolu,a myslím, že jsme se v dobrém rozešli. Teď ale o něm nemám žádné zprávy. Tak snad se mu daří dobře a já věřím, že se jednou do toho triatlonového „cirkusu“ vrátí a ještě dokáže, že z daleko neukázal to, na co opravdu má.

Chtěl by jsi čtenářům ještě něco sdělit?
Kdyby někdo v reakcích na mé odpovědi zase chtěl pochybovat o tom, co jsem napsal, chtěl psát věci, které se dotýkají a ubližují, tak tímto ty dotyčné anonymy (a nejen anonymy) prosím, nepište. Nepište proto, že mě třeba ani neznáte, tak neubližujte, nepište proto, že ve svých odpovědích jsem se často dost otevřel a pak urážky a jiné věci hodně bolí. Napsal jsem ty odpovědi takhle proto, že to třeba  někomu pomůže, ukáže cestu, nebo třeba taky nic, jen si to prostě přečte. Ten, kdo mě zná, ví, co pro mě sport a všechno s tím spojené znamenal, a pořád znamená a že jsem takovej, jak odpovídám na dané otázky.
Všem triatlonistům (ale nejen těm) přeji co nejlepší výsledky a aby Vám sport přinášel uspokojení, aby Vás obohacoval, pevné zdraví a samé dobré a kvalifikované trenéry.

archív