Z profesionální triatlonisty se stal městský policista
Moje profi kariera nebyla zas až tak dlouhá a výrazná, aby její konec nějak drasticky zasáhl do mého života. Ale lhal bych, kdybych řekl, že nebylo hezké se dva roky věnovat jen triatlonu. Bylo to skvělé. Jsem Jirkovi Jelínkovi nesmírně vděčný za to, že mi dal důvěru a umožnil mi připravovat se pod resortem Ministerstva vnitra. Také bych chtěl poděkovat panu Horčicovi, že mi hodně pomáhal porozumět tréninku a přípravě na závody.
Nebude se ti stýskat po profi triatlonu nebo se ti v jistém slova smyslu ulevilo?
Nebude, protože ještě nekončím. Manželka mi zakázala skončit. Sice nebudu mít tolik času na odpočinek, ale jen tak napůl. pro radost, by mě trénovat nebavilo.
Když se za pár let koukneš zpět na svou profi kariéru co si nejspíše vybavíš? Jakých výsledků si ceníš?
Nejvíc si cením titulu Mistra republiky z Přimdy a 11. místa z MS ve Fredericii. Dále pak letošní vítězství na Allgäu Classic v Immenstadtu a loňského vítězství na mezinárodním mistrovství Belgie v Eupenu. A samozřejmě pak všech závodů, kde se mi podařilo porazit Petra Vabrouška. Nikdy jsem se netajil velkým obdivem k němu a proto závodit s ním bylo pro mě vždy svátkem a velkou motivací. Ale cením si nejen některých výsledků v závodech ale i toho, že jsem měl možnost trénovat s jedněmi z nejlepších triatletů u nás ať už Lukášem Vrobelem, Honzou Vodehnalem, Tomášem Petrem nebo Martinem Krňávkem.
Jak se liší nynější den oproti tomu v loňském roce, kdy jsi tréninku dával 100%, porovnáš je?
Liší se hodně. Nyní trénuji maximálně dvakrát denně, vloni třikrát. Mezi tréninky nemám čas válet se a sledovat televizi jako dřív. A nemám čas na regeneraci, jako strečink, sauna atd. Méně naplavu, nejezdím na kole a nepojedu nikam do tepla. Z toho mám největší obavy pro přístí sezonu. Kolo bylo pro mě v dlouhém triatlonu největší slabinou a může se stát, že bude ještě větší.
Velmi často se u profíků stává, že když člověk v tréninku poleví a hlava není tolik zatížena myšlenky „musím“, dosahují nejlepších výsledků... Můžeme se těšit za rok na skvělé výkony u Honzy Wainera?
To uvidím za rok. Ještě nevím, co pojedu za závody. Vím jen to, že začnu závodit později. Kolo teď odpočívá na půdě a s cyklistickou přípravu začnu až od dubna. Takže první dlouhý závod bude asi až koncem června. A asi to bude Brasschaat. Na středně dlouhých tratích se ovšem tak zvedla konkurence, že bude hodně těžké se prosazovat a budu víc koukat na výkon než umístění. Ale nějaký pěkný výsledek, nejlépe vítězství, bych ještě chtěl udělat.
Stíháš při práci trénink? Jaký má charakter v tomto období?
Trénovat stíhám. Zatím jen plavání a běh. Mým prvním cílem je na jaře osobák na půlmaraton, který mám 1:11:03 . Pracuji 8 hodin denně a to v různých směnách. Ráno jdu od 6hodin plavat, pak jsem doma podle toho od kolika dělám a z práce běhám domů. Týdně dám tak 12-15km ve vodě (tam budu od ledna ještě přidávat) a 100-120 km naběhám. Z toho je jednou týdně dráha, jednou kratší úseky např. 10x1km, a jednou delší tempový běh 14-16km kolem 3:40 na km. Do toho mám ještě 2 x týdne basket (v úterý trénink v pátek zápas). Výhodou je, že v Lounech je vše blízko sebe. Mám to kousek do bazénu i do práce a neztrácím tak zbytečně čas.
Jan Wainer