Ve druhém kole udával tempo Konopka, který likvidoval Kučerovi pokusy o roztrhání vedoucí čtveřice. Za touto vedoucí skupinou vedl další pronásledovatele Bednář. V tomto složení se také nasedalo na kola. V depu mírně zaváhal Novotný a nezachytil počáteční nástup trojice na kole. Bohužel tento mladý závodník doplatil na nezkušenost a nebyl schopen sám proti větru balík dojet.

Za vedoucí trojicí, ve které se staral o tempo převážně skvěle jedoucí Krutílek, se pohybovala skupinka ve složení Bednář, Ševčík, Novotný, který ovšem v závěru cyklistické části taktéž odpadl. Ve stejném pořadí dorazili závodníci i do druhého depa, kde se čela ihned ujala dvojice Konopka, Kučera, která se urychleně vzdálila Krutílkovi.

Druhý běh od začátku vedl Konopka, který se snažil nastupovat Kučerovi a utrhnout se. To se mu i přes opakované nástupy nepodařilo. Asi 500 metrů před cílem ztratil Kučera pár kroků a závod byl rozhodnut. Skvěle běžící Konopka si doběhl pro vítězství, Kučera druhý a třetí místo si v klidu vychutnal veterán Krutílek. Na celkové čtvrté místo a mezi muži do 40let na místo třetí se po výborném druhém běhu propracoval Bednář, který sklidil všeobecný obdiv před trojkombinací Přimda, Čáslav, Jiřetín.  

Po vzoru Žižky málem Jan Kučera dobyl Čáslav aneb jak to viděl on
Po vzoru jiných triatlonistů jsem nenechal nic náhodě a na závod se pečlivě připravil. Nejprve jsem zahájil vydatnou stravou čili gulášem s knedlíkem a cibulí, zapitej dvěma dvanáctkama a poté ještě sedmičkou červeného, aby jim tam nebylo smutno. :-) Přítelkyni jsem pak prej mumlal něco o bedně. :-) V dobré náladě a rozpoložení a vydatným pětihodinovým spánku jsem se rozhodl po vzoru Jana Žižky dobýt Čáslav. Po celkem pohodovém prvním kolečku běhu, jsem si všiml, že mám na břehu rybníka fan klub v podobě rybáře, který mává rukama a tak jsem v druhém okruhu v místě fan klubu zrychlil – bohužel rybář nemával na mě, ale zrovna vytahoval rybu a mával prutem jak mávátkem, takže jsem se radši už moc neprojevoval.

Na kole nám trochu foukalo, a tak jsem se přesvědčil, že i jeřabina se dá ohnout do pravého úhlu. Proto jsem se na doporučení trenéra na špici moc nezdržoval a nevystrkoval hlavu, aby mě to neodfouklo a radši se držel pořádně kola, abych jak papírový drak neuletěl.

V tom mě padla do oka jakási muška, a já si vzpomněl na všudypřítomného bratra Žižku a  na to, že mám své oko docela rád. Než jsem se rozkoukal, zalíbily se ve sjezdu jakémusi psovi mé maratonky a začal mě asi v šedesáti pronásledovat a já si zas vzpomněl na Žižku a na to, že zde nechci mít  památník ani zde mít vystavenou bustu (teda alespoň ne v příštích 50 letech :-) ).  Po vykličkování  před psem jsem měl tepovku asi někde kolem dvou set. Naštěstí jsem byl rychlejší.:-)

Ve druhém běhu už jsem se nenechal zmást rybářem a od finišujícího soupeře jsem odpadl jak zralá hruška. Totˇ vše o reportáži z města Čáslavi. Je to krásný závod v přírodě s dobrou organizací, tak snad se tu příští rok všichni uvidíme. Buďte s pozdravem švarní jinoši!

Jan Kučera

V modré čepičce Jan Kučera