Průkopníkem používání tohoto zařízení byl finský ironman Pauli Kiuru. Řada jeho kolegů spoléhání se na sporttester odmítala s tím, že je nutné řídit se pocity. Fakt je ten, že pocity mohou být pro vytrvalostní sportovce notně zavádějící, protože nejsou ani zdaleka objektivní. Vhodné použití testeru spolu s pocity poskytuje informace o zátěži, ale také o tom, zda nekonzumujete málo tekutin či sacharidů. Jaké jsou tedy zásady použití sporttesteru při soutěži?

V plavecké části je nutné dát na pocity, protože sledování tepů je jednak nepraktické a za druhé, jste-li trénovaní, není plavání (ani na dlouhé trati) tak dlouhé, abyste spotřebovali zásoby glykogenu. Chvíle tohoto zařízení přijde na kole a v běhu. Je nutné znát anaerobní práh (ANP) jak pro kolo, tak pro běh. Podle délky závodu je pak nutné podle těchto hodnot řídit tempo. Na sprintu je možné, a chcete-li něco zajet, pak i nutné držet tepovou frekvenci (TF) o 2 až 5 tepů za minutu výš než je váš anaerobní práh.

Pro špičkové triatlonisty platí téměř totéž i na krátkém (olympijském) triatlonu, ale pro hobbíky platí spíše pravidlo držet se na úrovni ANP, nad který se dostanete v kopci či v nástupu.

Při každém překročení anaerobního prahu se dostanete do kyslíkového dluhu, při kterém tělo produkuje laktát (obecný název pro zplodiny látkové přeměny, jejichž základem je kyselina mléčná)  rychleji, než stačí vstřebat, spaluje rychle nitrosvalový glykogen a za určitou dobu musí zpomalit pro náhradu dluhu a odstranění nashromážděného laktátu. Čím lepší je aerobní báze, tím rychleji toto odstranění proběhne. Jaká rada pro většinu z nás? Držte TF na úrovni ANP, případně mírně pod a svůj výkon stupňujte. Pokud za čárou padnete vyčerpáním, nevadí, jste v cíli.

Čím delší je závod, tím větší význam sporttester má, protože vám dává dobré signály o tom, co se ve vašem organismu děje. Na středním triatlonu může mít vyčerpání glykogenových zásob katastrofální následky. Budete-li se tedy držet většinu závodu pod ANP prahem, tyto zásoby šetříte. Uvědomte si, že na úrovni ANP a nad ní jsou základním zdrojem energie sacharidy (uhlohydráty) ve formě nitrosvalového glykogenu. Proto je nutné během delších závodů přijímat sacharidy v dostatečném množství jako alternativní zdroj energie, který se transformuje do podoby krevní glukózy. Pokud při středním triatlonu či železňáku máte pocit, že jedete stále se stejným úsilím (což vám může potvrzovat i computer či stopky), ale tepová frekvence klesá, je to evidentní důkaz nedostatku sacharidů. Tělo se začne stále více orientovat na metabolismus tuků, a proto musí zpomalit, protože k tomu je nutná přítomnost kyslíku. Řešení? Dodejte tělu sacharidy, třeba v podobě sportovního nápoje, tím TF opět vzroste. Pro závody kratší než střední triatlon byste měli být schopni držet tepovou frekvenci na kole a běhu na 90-92 procentech ANP, ale pozor, ANP pro každou z disciplín se liší. Ve většině případů je hodnota ANP vyšší při běhu, z důvodu zapojení většího objemu svalové hmoty.

U dlouhého triatlonu se snažte držet na kole a v běhu tepovou frekvenci na 85 procentech hodnoty ANP, tedy za předpokladu, že na to máte natrénováno. Jinak ještě pomaleji.

Sledování tepové frekvence pomocí sporttesteru je velice užitečné pro trénink všech vytrvalostních sportů a s pochopením fyziologie může být dobrým pomocníkem při závodu.