Jak hodnotíte výkony a výsledky na mistrovství světa v Lausanne?
Zůstali jsme tak na půli cesty. Žádný propadák, ale ani žádný úspěch. Postavili jsme to nejsilnější, s čím v současné době disponujeme. Martin Krňávek měl nakročeno do první desítky, nakonec skončil 17., to je jedno místo za umístěním zajišťujícím příspěvek od ministerstva. Filip Ospalý měl špatnou vodu a nevýrazný běh, ale byl spokojený s cyklistikou. Lenka Zemanová byla výborná ve vodě a na kole, běžela svůj letošní standard. Vendula Frintová měla špatný druhý okruh ve vodě a už se to vezlo i na kole, neměla o co běžet.

Přece jen ale ambice mířily výš. Je to reálný obraz síly českého triatlonu?
Na to nedokážu přesně odpovědět. Chce se mi říct, že ne, ale mistrovství světa je měřítkem výkonnosti. Silnější konkurence se nikde nesejde.

Takhle těžké tratě se ale u nás nejezdí.
Všichni věděli minimálně rok dopředu, o čem ty tratě budou. Nikdo to nepodcenil. Kolo bylo strašákem, ale nikdo z našich neodpadl. Šlo spíš o to udržet se svěží do běhu, a to už bylo horší.

Bude se podle toho tlačit na změny v tréninkové koncepci?
Spíš záleží na jaký závod se budeme připravovat. Teď čeká rovinatý Hamburk a po něm kopcovitý Peking.

Kam se posunula absolutní špička?
Jména se moc nemění, hlavně mezi ženami. Snowsill a Fernandes tvoří stálice velkého formátu, zajímavěji se to rozhazuje až za nimi. Třetí Aram nebyla neznámá, ale MS ji vyšlo víc než dokonale. Pro zajímavost, ještě jí není dvacet. U mužů se pozice střídají víc, je to vyrovnanější. Don překvapil, já nečekal, že vyhraje. Ale za svůj ohromný výkon si zasloužil triumf ze všech nejvíc. Sám si dojel uprchlíky na kole, sám odtáhl celý běh. Tak závodí vítěz.

Mezi mladíky zaujal nejvíc Švarc, pátý v třiadvacítkách, to je znamenitý výkon. Ale co dál?
Cesta do elity bývá vždycky trnitá. Stejně jako od juniorů do třiadvacítek. Kdysi tady fungoval malý juniorský tým, nebylo jednoduché ho udržet, ale žil. Během roku se však úplně rozpadl, nemáme nic. Přitom se obnovil juniorský evropský pohár, takže se dá jezdit na slušné závody, ne jen na evropský šampionát a svět, kde pak spíš s hrůzou čekáme, jak to dopadne. Sportovní centra mládeže mají tvořit základ a lehký nadstandard, vrcholnou podobu už ale musí zajistit reprezentace.

Jaký byl český triatlonový rok 2006?
Ještě neskončil. Kluci i holky se snaží, bojují, nevidím to černě.

 

Hodnocení: