Přes zimu nabere kila tuku, z něhož pak žije celý zbytek roku. A i v mrazech trénuje na závody v teple. S rodinou se týden vyhříval na Gran Canarii, doma pak šlape na cyklistickém trenažéru v přetopené garáži - čte si při tom noviny či sleduje televizi. "A v posilovnách topí dobře," mávne rukou.
Závodí nejvíc z celé světové špičky, kam patří. "Alespoň mi nezbývá moc času na úmorné a těžké tréninky," usměje se. "A moje testy už zase vypadají výborně," řekl včera při slavnostním vyhlášení Triatlonista roku.
Vabroušek se stal poprvé absolutním králem. Byl to jeho nejlepší rok? "Ne, ne," zavrtí hlavou. "V roce 2000 jsem vyhrál dva závody světové série Ironman a ještě bral stříbro na Evropě." Letos byl jednou druhý, třikrát třetí a na Evropě bronzový. "Takže asi druhý nejlepší," pokrčí rameny.
Triatlonisté poprvé v historii volili žebříček ze všech disciplín společně. Vabroušek předstihl olympionika Ospalého, duatlonovou vicemistryni Evropy Frintovou i Řehulu, který našel novou výzvu v terénní Xteře. "Je to pro mě veliké překvapení. Nečekal jsem to."
Respekt expertů však získal po zásluze.
Dlouhý triatlon (3,8 km plavání - 180 km na kole - 42 km běhu) je stále považován za vrchol.
"Všude dnes vládnou specialisté. Evolučně jsem si to prošel od krátkého triatlonu, přes duatlon a střední tratě až k dlouhému. Ten beru zásluhou havajského Ironmana za úplný vrchol."
I když uznává, že mnozí mohou ocenit výš olympijské tratě (1,5 - 40 - 10). "Odlišná je taktika. Krátký triatlon sází na super plavání, taktickou jízdu v balíku a totální běh. Dlouhý triatlon je o překonání vzdálenosti mezi startem a cílem v co nejlepším čase, a tudíž o celkovém rozložení sil do všech tří částí." 
Tomáš Nohejl