A teď, jak to vypadá, když na to nemáš:

Normálně vstaneš v půl 7., páč máš bejt v 7 na bazéně a pomoct doupravit trať(stejně to nestihneš, tak snad příště). Pak 2 hoďky doupravuješ (přece nebudem za debily, má přijet i televize), pak zavoláš do 100m vzdálenýho bazénu, že tě maj fakt odprezentovat (díky, holky, nestíhám) a 10 minut před koncem rozplavání se jdeš rozplavat. Moc dobře víš, že každej metr se počítá, tak to nepřeháníš (200m a dost!). Potkáš pár známejch, pokecáš, nenervuješ se, protože klid ti můžou dát 2 věci:

a) máš dost natrénováno a jseš v poho, protože na tebe nemaj

b) nemáš natrénováno a jseš v poho, protože na tebe maj a nemáš, co ztratit ( b je správně)

Takže se nenecháš rozhodit tím, že předcházející rozplavbu vyhrál Patakis, kterej má dítě (gratulace:-)) a netrénuje (!?!?!) za nějakejch 17:30 a klidně se těšíš na svejch 25 minut v teplé vodě. Oceníš pomoc kolegů, že ti při zvednutí hlavy (těžkým) ukážou, kolik bazénů ti zbejvá (čísla jako 49,37, atd. fakt po.......... nevím, co přesně po...:-)). Udržet, vydržet!!! A když ti na konci řeknou, že 23:26, nebo co to řikali a uvidíš, že se tam zmítá ještě několik (v tý době už opravdu málo) „brothes in arm“, tak seš docela happy! Mimo kamery: žádnej stress to nebyl – jabloneckej bazén má největší hloubku 150cm, takže vo kejhák nešlo (i když to tak občas vypadalo)!

Teď běh : máš cca 2 hoďky volno, takže cestou domů nakoupíš, doma oškrabeš brambory, naplníš myčku, sblajzneš tatranku, trochu vody(znám i lepší ionťáky) a frčíš zpět, natěšen (až to skončí). Start – většina soupeřů je dávno na trati(ten Gundersen:-(((( ). Tak to prostě napálíš, ať je brzy máš!!! První kolo (2km) za 7:43 potěší a malinko znejistí (nezabloudil jsem?). Druhý kolo (zusahmen za 15:40) tě uklidní, že máš formu (kde se vzala, mrška:-)?). Pak už jen kontroluješ, že ti to pořád dá pod 40 (není to divný???) - prostě léta dřiny a odříkání (ale skončily už předloni). Povzbuzování a více, či méně vtipné komentáře okolokomentujících tě jen utvrdí v tom, že by bylo fakt dobrý to mít brzy za sebou!!!

Cíl: 39:50,( nebo ňák tak), ještě několik soupeřů na trati, krásné dívky okolo, neprší (skoro největší div), to vše tě utvrzuje v pocitu, že je vše O.K. (jenom by pár............. nemuselo změřit, že to bylo vo fous kratší!!!). Ale co, necháme se my zkušení rozhodit??? (jenom řečnická otázka). Čiže hoďka uklízení (nebo 2)a pak konečně pár piv(s kamarády a kolegy) na uklidnění :-)!!!

Tak vidíte, i takhle jde absolvovat MČR („brambora“ potěší i zamrzí, (doma jich bude víc.-))!

Takže přijťe a přijeďte za rok i vy váhající, čekaj tady na vás (i) normální lidi :-))))))

P.

P.S. Normálně jsem byl jen 2 místa (v kategorii) za Rautenkrancem, co bych za to před 20lety dal!!!!!!!!!!!!!!!!!!