Kreatin
Kreatin je látka, která vyvolává v současné době bohatou diskusi a visí nad ní spousta otazníků. Ve Francii je její volný prodej zakázán, v Německu se uvažuje o omezení prodeje, Vědecká rada EU zabývající se otázkami výživy volá po jejím zařazení do kategorie dopingových látek, které podléhají určitým omezením, jako např. kofein. U nás, stejně jako ve většině evropských zemí nebo v Americe je běžně k dostání v prodejnách s doplňkovou výživou, lze ho koupit přes internet.
Proč je tolik diskutován? Jestliže jeho doplňkový příjem poškozuje zdraví, proč už není dávno mezi zakázanými látkami?
Kreatin je obsažen v mase a zdravý člověk ho přijme denně okolo 1 – 2 g.
Doplňkovým příjmem kreatinu se zvyšuje jeho koncentrace v buňce a současně se tím podporuje tvorba kreatinfosfátu, který je hlavním energetickým zdrojem krátkodobých činností (10 – 20 s) maximální intenzity. Proto je užíván v posilovnách, při atletických sprintech, v americkém fotbalu, tedy krátkodobých činnostech maximální až submaximální intenzity.
Při doplňkovém příjmu se zpočátku užívá podle doporučení dodavatelů okolo 15 – 30 g za den, což je asi 10 – 15-ti násobek normálního přijatého množství. Podle Vědecké rady EU jde o použití tělu identické látky v abnormálně vysokém množství, což je důvodem pro zařazení mezi doping.
O vedlejších účincích nepřirozeně vysokého příjmu kreatinu neexistují žádné dlouhodobější vědecké studie. Je známo, že při vysokém zatížení dochází ke „ztvrdnutí“ svalu, dehydrataci a svalovým křečím. Jaký má však kreatin vliv na orgány jako játra, ledviny, mozek nebo srdce není známo.
Podle subjektivních zkušeností závodníků, atletů na 400 a 400m překážek, po měsíční kůře cítili vyšší vzrůst výkonnosti než jaký by očekávali po samotném tréninku. Všichni ale dodrželi doporučené dávkování a po měsíci přerušili doplňkový příjem. Ten, kdo v doplňkovém příjmu pokračoval přes doporučenou dobu suplementace, potvrdil vedlejší účinky jako svalové křeče, natržení svalu a jeho ztvrdnutí. Nejedná se však o vědecký výzkum a tak tyto výsledky můžeme přijmout jen jako informaci nepodloženou vědeckým sledováním.