SWISSMAN EXTREME TRIATHLON

Dalším specifikem je téměř nulová podpora ze strany pořadatelů a veškeré občerstvení běhm závodu /depo/ výměnu oblečení, atd. musí zajistit podpůrný tým každého účastníka. Posledním rozdílem je skutečnost, že v Alpských stoupáních kilometry ubíhají mnohem pomaleji a energetická spotřeba je naopak mnohem vyšší než obvykle.

Oproti normálním závodům je nutné si přivstat o 2 hodiny dříve a po snídani netradičně ve 3:00 se i s kolem a vším potřebným na plavání a cyklistiku přesunout do depa, které je otevřeno až ráno před závodem. Kolem čtvrté se nastupuje na parník, který závodníky odveze k ostrovu Brissago. Závod je odstartován ještě před rozedněním v 5:00. Plavecká část se odehrává v jezeře Lago Maggiore na hranicích Švýcarska a Itálie a plave se jedním směrem na pevninu. V cíli na pláži plovárny v Asconě bliká oranžový maják, který je jediným orientačním bodem. Vzhledem k nižšímu počtu startujících a přímému směru k cíli nedocházelo k šarvátkám a plavalo se v poklidu. Jako první se na pláži v Anconě vynořil Jan Francke. Mě osobně plavání v novém neoprenu Blueseventy Helix vyšlo nad očekávání dobře a za 55min jsem opouštěl vodní hladinu. Depo je umístěno na parkovišti před koupalištěm. Při převlékání závodníkovi asistuje jeho pomocník, který po odjezdu sbalí plavecké vybavení a automobilem následuje svého závodníka.

Prvních 80 km cyklistiky z Ascony (196mnm) do vesničky Airolo je relativní „rovina“ (nastoupáno 1.000 m) a kilometry při rychlosti 33 – 35 km/h rychle ubíhají. Prvním stoupáním je dvanáctikilometrový výjezd na Gotthard Pass (2091 mnm). Poslední 4 km se jedou po staré římské cestě kde místo asfaltu jsou kostky a závěrečných 24 serpentin je poměrně výživných. U částečně zamrzlého jezera v polovině trati (92km a nastoupáno 1.900m) je potřeba dostatečně doplnit energii a obléknout se na desetikilometrový sjezd. Druhým passem, který je potřeba překonat je Furka Pass (2436mnm). Během dvanácti kilometrů se nastoupá 900 výškových metrů. Na vrcholu se dostaví euforie z dosažení vrcholu, která se rychle rozplyne při následném sjezdu, neboť na protější straně údolí se rýsují serpentiny závěrečného stoupání na Grimsel Pass (2164mnm). Závěrečné stoupání je sice nejkratší (pouze 10 km s převýšením 400 m), ale předchozích 130 km s 2850 m převýšení je už hodně znát a toto stoupání bolí nejvíce. Odměnou za předchozí námahu je cca dvacetikilometrový sjezd do údolí, ve kterém doprovodná auta marně stíhají svého závodníka. Posledních 15 km do depa je vedena po cyklostezce v údolí, kde je sice rovina, ale foukal protivítr, takže vyjetí se před během se moc nekonalo.

Depo na parkovišti u jezera v Brienzu (567mnm) je plně v režii doprovodu závodníka a mě tam čekalo rybářské křesílko, ze kterého se mi moc zvedat nechtělo a pár minut jsem si v něm poseděl. O tom, že ani běh nebude zadarmo se závodníci přesvědčí hned v prvních 2 kilometrech stoupání k vodopádu. Následuje seběh lesem k jezeru a přibližně 12 km roviny kolem jezera Brienzersee do Interlakenu. Z Interlakenu se běží po cyklostezce stále vzhůru údolím do Grindelwaldu, kde má závodník v nohách 34km a nachází se v nadmořské výšce 956mnm. Zde končí „rovinatá“ část běžeckého úseku (nastoupáno cca 1000m). Doposud bylo možné buďto závodníka doprovázet autem / na horském kole nebo běžet vedle něj a průběžně zajišťovat občerstvení. V posledním depu u spodní stanice zubačky (lanovka jedoucí přes Kleine Scheidegg na Jungfraujoch) je nutné převzít batohy s povinnou výbavou a závodník se svým doprovodem se stávají nerozlučnou dvojkou až do cíle. Posledních 8 km s převýšením 1100m prověří kolik sil závodník pošetřil a kolik energie si přinesl až pod závěrečné stoupání. Turistická stezka vede stále strmě vzhůru a během pochodu se naskýtají báječné výhledy na vzdalující se údolí a pomalu se blížící hotel v cíli – mezistanice zubačky Kleine Scheidegg ve výšce 2061 mnm. Přibližně polovina startovního pole se výhledů na cílovou destinaci nedočká, neboť do cíle dorazí po tmě pouze za zvuku kravských zvonců vítajících každého finišera.

V tomto závodě je za vítěze považován každý finisher, který se dostane do cíle v časovém limitu 20 hod. a naše česká minivýprava byla v tomto pohledu úspěšná a všichni jsme se ve zdraví dočkali cíle, přestože nám to trvalo mnohem déle, než jsme zvyklí z jiných závodů.

Nejrychleji se s tratí a soupeři vypořádal německý profesionál Andreas Wolpert (11:49) následován Švýcary Mike Schifferle (12:10) a Rafael Wyss (12:11). Závod dokončilo 25 žen a nejrychlejší byla Švýcarka Barbara Bracher (13:20) následována německými závodnicemi Julia Nikolopoulos (13:35) a Alexandra Mitschke (15:03).

České stopy:

13. Jan Francke 13:26

80. David Sajner 15:43

159. Petra Hostinská 17:24

Během závodu a především v jeho posledních kilometrech jsem si sáhnul až na dno fyzických a psychických sil, ale radost v cíli z dokončení další výzvy vše překonala. V průběhu závodu byly odměnou za výkon výhledy na zasněžené Alpské vrcholy a slunce pálící do zad. Pokud by nebylo ideální počasí, tak se tento závod posouvá ještě o level výše.

Závěrem bych chtěl poděkovat podpůrnému týmu (Jan Falge & Šárka Sajner), bez kterého bych se těžko dobral k cíli.