Na posledním kilometru cyklistiky jsem dostal žihadlo, říká Roman Procházka

Na ME Ironman 70.3 jsi v Dánském Elsinore vybojoval umístění v Top Ten. Jaké máš dojmy ze závodu?

Veskrze pozitivní. Je to výborně organizačně zvládnutý závod v krásném prostření a je právem ME v polovičním IM. Vždy se tu sejde velká konkurence a jedou se super časy. 

Pro zajímavost v mé AG 45-49 jel vítěz za 4:06.

Jak ses chystal?

Nijak speciálně. Celková příprava na závodní sezonu měla dva vrcholy a to IM Frankfurt a případnou účast na Hawaii.  70.3 Elsinore zapadalo do prvního bloku přípravy. Šlo nám s trenérem o ověření výkonnosti.

Které závody už máš letos za sebou?

70.3 Floridu, Ironman Santa Rosu, Czechmana a 70.3 Elsinore.

Proč sis vybral zrovna tento závod v Dánsku?

70.3 Elsinore  jsem šel už loni a věděl jsem do čeho jdu a zapadá mi dobře jako příprava na IM Frankfurt.

Jaká byla cesta, ubytování, seznámení se s tratěmi?

Je to hodina letu z Prahy a už jsem zde byl vloni, takže jsem se nemusel s ničím novým seznamovat. Oproti loňsku se trochu změnil běh a plavalo se obráceně.

Popsal bys průběh závodu?

Nejsem ,,úplně exclentní plavec”, takže jsem se manko snažil dojet na kole. Bohužel jsem na posledním kilometru dostal žihadlo do úst a musel jsem zastavit a stálo mě to nějakou minutu. Myslel jsem, že je po závodě. Do depa jsem dojel spíše k lékaři. Závod jsem chtěl dokončit a zkusil jsem to ,,rozběhnout” a ono to nějak šlo…..

Jak hodnotíš svůj výkon a výsledek?

Asi jsem převedl to, na co jsem za dané situace měl. V plánu jsem chtěl sice atakovat svůj PR což se mi nepovedlo, ale 8. místo na ME se počítá. 

Jaká byla divácká kulisa?

Prostě skvělá. Dánové jsou nesmírně milí a pohostinní lidé, a navíc je tento sport velice populární a má v Dánsku velkou základnu.

Jak trénuješ?

Od listopadu se připravuji v tréninkové skupině Artura Terkulova. S tímto trenérem jsem si sednul jak lidsky, tak i sportovně. Jsme spolu v každodenním kontaktu a vyhovuje mi jeho individuální přístup. Náročné a delší tréninky mi trenér spojuje s výkonnostně lepším Zbyškem Jarošem. Společné tréninky mě posouvají výrazně dopředu.

Triatlonu se nevěnuješ moc dlouhou dobu. Jak ses k tomuto sportu dostal?

Zcela náhodou a to před čtyřmi roky z ,,hecu" od kamaráda. Byla to výzva s názvem ,,Samopešský Železný dědek”. Od tohoto ,,společenského setkání” v Samopších se mi trochu pootočil život a propadl jsem triatlonu. 

IM Frankfurt se blíží. S jakou strategií a cílem půjdeš na start?

Strategii určí trenér, ale rád bych si zajel své osobní maximum na dlouhých tratích. Do závodu jdu již s klidnou hlavou, protože se už nejedná o kvalifikační závod. Kvalifikoval jsem se na IM Hawaii už v závodě  IM Santa Rosa.

Které další závody máš potom v plánu?

Již zmiňovaný IM Frankfurt, Challenge Prague a pak pojedu MS 70.3 Port Elizabeth a MS Ironman Havaii v Koně.

Co je pro tebe dosavadní top zážitek v triatlonu?

Dokončení ikonického závodu na IM Hawaii. Nicméně mám s Konou ještě ,,nevypořádané účty”….

Máš triatlonový vzor?

Konkrétní vzor nemám, ale vždy je radost sledovat souboj Frodeno versus Kienle. Nikdy nevím, komu to přeji víc….Jsou to pro mě ikony tohoto sportu.