Pálava race - nová půlka na jihu Moravy. Reportáž Honzy Šimla

Pálava Race – nová „půlka“ na jihu Moravy

V posledních letech se rodina triatlonů na tratích polovičního ironmana ohromně rozrostla.

Téměř každá větší nádrž či vodní plocha už hostí během sezony nějakou „půlku“.

A od letošního srpna i vodní nádrž Nové Mlýny.

Kulisu závodu pod názvem Pálava Race dělá (jak název napovídá) chráněná oblast Pálava - kopce plné vinic, vesnice a městečka plná vinných sklípků a všude spousty turistů.Centrum závodu je v kempu v městečku Pavlov, kousek vedle jsou Věstonice se svým nalezištěm z dob lovců mamutů, přes kopec je známý Mikulov. Prostě oblast, která si říkala o využití. Triatlonista si zazávodí, rodinka je na výletě nebo dokonce na prodlouženém víkendu,

v rodině zavládne klid a harmonie..

Letos se na start prvního ročníku postavilo asi 130 borců a borkyň, štafety svou účastí ozdobil Ekol tým v čele s Filipem Ospalým, dětské závody byly, jak je už zvykem, v režii Tomáše Slavaty.Mě na start vylákal fakt, že tu oblast znám jen z okýnka auta při průjezdu Mikulovem směr dovolená v Chorvatsku. Tak proč to tam nepoznat lépe? A jak jinak, než ve vodě, na kole a v běhu..

Depo se rozprostřelo 10 metrů od břehu přehrady na luxusním trávníčku. Start před polednem, slunce už slušně pálí, neopreny povoleny dle pravidel, ale je v tom trošku horko..Dýchám na levou ruku a půlku trati při nádechu sleduji siluetu zříceniny Dívčího hradu..Cyklistika ve třech okruzích, resp. na „potkávačku.“Což má tu výhodu, že má člověk kontrolu nad vývojem závodu, stahováním ztráty či jejím nabírání. A taky to má tu nevýhodu, že jsou závodníci na obou stranách silnice (samozřejmě každý v jiném směru) a nervózní, řidiči často riskantně předjíždí a ohrožují cyklisty.

No ale co, trénujeme taky na silnicích, tak se to s trochou rozumu dá zvládnout. Nastoupáno zhruba 600 metrů, není to úplná placka, ale ani žádné hory. Běh rovněž ve třech okruzích, taky na „potkávačku“ takže je o zábavu postaráno. Trať běhu je po rovině těsně podle vody, občerstvovačky každé cca 2km. Voda, cola, iont, banán, tyčka, houbička…znáte to. Vedro si u spousty závodníků vybralo svou daň, bledé mátohy byly občas k vidění, ale nebylo to nic, co by nešlo krátkou chůzí a chlazením překonat. Někdo dříve a někdo později se dočkal cílové brány, hezké medaile a finisherského věnce.

Já nejsem velký sběratel účastí na všech možných závodech, na Pálavu mě nalákalo to, že je to nová lokalita, nakonec jsem přibral i pár kamarádů a shodli jsme se, že to byl fakt hezký zážitek. Takže kdo hledá na příští rok nějakou tu půlku v ČR, mohu tuto jen doporučit. A nejlépe tam strávit víkend nebo i déle.

Honza Šiml