Z životního výsledku se těší člen Etriatlon teamu Tomáš Mika. Na Cologne Triathlon Weekendu skončil třetí v čase 8:51:43. Dlouho vedl, až v běhu ho předstihli domácí borci Christian Nitschke (v cíli 8:38) a Till Schramm (8:40).
 
Popiš celkový vývoj závodu, prosím, ať si to prožijeme s tebou.
Závod se vyvíjel perfektně. Od začátku plavecké části jsem šel do vedení, které jsem udržel až do 12.km závěrečného maratónu. Nemohl jsem uvěřit cyklistické části, kterou jsem zajel za 4:43 (179,7 km podle GPS)! A pak vybíhal na maratón s náskokem necelé minuty jako vedoucí závodník. Na 12.km a 20.km jsem byl odsunutý na druhé a pak třetí místo. Do cíle jsem doběhl v čase 8:51 jako třetí muž.
 
Jaká byla taktika, zase - podle sebe a závodit? Jel jsi na tepy?
Taktika byla od začátku jasná - zajet co možná nejlépe. Dostal jsem se ale do velmi nezvyklé situace, a to že jsem se ocitl na čele závodu. Na mém garminu 910XT jsem měl nastavený pouze údaj o tepové frekvenci, takže jsem nevěděl, že jedu svižně. Jakmile mi klesl tep o více než 15 tepů pod anaerobním prahem, opřel jsem se do pedálů mého Stevense.  
 
Vést celý závod takové úrovně to musí být euforie, co? 
Bylo to neuvěřitelné a pro mě vysoká škola triatlonu! V prvním ze tří okruhů jsem si říkal, kdy mě soupeři dojedou. Na otočce jsem viděl, že malinko ztrácím, ale ne nijak vážně. V posledním okruhu jsem jel ,,hranu" abych do druhého depa přijel na prvním místě! A to se mi podařilo! Přiznám se, že ještě teď doma kroutím nad mým výkonem hlavou :-)
 
Jak fandili lidi? Jaké bylo zázemí ve srovnání s Ironmany, nebo jinými závody, co jsi jel? Co tam měli speciálního?
Cologne 226 Triathlon je třetí největší triatlonová akce v Německu po Challenge Roth a Ironmanu Frankfurt. Atmosféra, zázemí a zajištění závodu je srovnatelné s ironmany. Kolín nad Rýnem triatlonem přímo žil. Lidé fandili podél trati velmi intenzívně. Jedná se o oblíbený závod, loni na startu nechyběl Andreas Raelert či Markus Fachbach. 

Co bylo příčinou krize na běhu? 
Podle mě nezkušenost. Nikdy jsem nebyl na tak velkém závodě v roli vedoucího závodníka. Když se koukám na závod zpětně, říkám si, že jsem byl příliš vyjukaný :-) ale jistě v tom hrála roli i náročná cyklistická část, která se odehrávala na rovinách, kde nebyla možnost odpočinku.

Jak ses z ní sebral?

S krizí jsem bojoval od 20. do 30. km běhu. Pomohla mi návštěva Toi Toi a gely od PowerBaru, které mě postavily zpátky na nohy a dostaly do běžeckého tempa.

Kam řadíš tenhle výsledek v letošní hierarchii českých dlouhých výsledků – vedle dalších závodů Petra Vabrouška a spol.?
Za mě tento výsledek zatím řadím na nejvyšší stupeň, co jsem kdy ve sportu dokázal. Tomu odpovídá i ocenění na prize money. Objektivně je to kvalitní výsledek, ale nechci a ani nemůžu se srovnávat s Petrem, to je profík se vším všudy. 

Co to ještě znamená pro příště, na čem je třeba pracovat?
Nikdy nic není stoprocentní. S trenérem jsme si letos věřili na čas 8:50, ale nečekali jsme rozložení času, které jsem zajel (52 minut, 4:43, 3:12 + depa). Pracovat budu usilovně dál. Je to pro mě zadostiučinění za nekonečný trénink, který jsem absolvoval ve vodě, na kole a na běhu. Je to impuls, že jdeme dobrým směrem, musím zrát a při tom pevně stát nohama na zemi!

Měl jsi s sebou trenéra, nebo ses o všechno okolo staral sám, materiál fungoval?
Do Kolína jsem přijel sám. Trenér, přítelkyně, rodina a kamarádi byli ovšem v neděli on-line. Bydlel jsem v oficiálním race hotelu s ostatními závodníky a kompletně se o nás postarali organizátoři závodu. Materiál fungoval na sto procent.
 
Co teď chystáš do konce sezony?
Aktuálně přemýšlím o konci letošní sezóny. Druhá část sezóny se mi opravdu vydařila (2. místo Doksyman, 1. místo sprint v Pardubicích, 3. místo teď v Kolíně) a možná by bylo dobré jit si odpočinout psychicky nahoře. Původně jsem totiž ještě plánoval 70.3 Pays D´Aix France a pošilhával po republice v duatlonu.