Bauer tady skončil sedmý, čímž obsadil celkové čtvrté místo ve světovém poháru a třetí v hodnocení distančním závodů (před Northugem). „Lukáš to zvládl. To nesnižuje ani fakt, že nedosáhl v celkovém pořadí svěťáku o jedno místo výš, jak jsme si přáli, přes Rickardssona, který se tu ukázal ve vynikající formě.“

 Slova uznání našel i pro svého druhého svěřence Martina Jakše, který se sebral po onemocnění před mistrovstvím světa (tady 26.). „Poprvé v kariéře je takhle vysoko ve světovém poháru (16.). Odjel to tady slušně a dobojoval se ctí. Víme, co je v jeho možnostech. Probereme přípravu na další sezonu a uvidíme, zda jsme schopni se zaměřit na jeden nebo dva vrcholy.“ Běžce čeká ještě od pátku do neděle mistrovství republiky v Harrachově. Jakš pojede i páteční sprint, spolu s Bauerem sobotní patnáctku a nedělní štafety. Pak dostanou volný program. Ještě další víkend se jede mistrovská padesátka na Mísečkách, kam už nemusí. „Nechávám to na nich. Mohou za regenerací k moři, nebo si vyjet na závody podle svého výběru.“

Jakš plánuje vydatný odpočinek, Bauer se chystal na severské Tour de Barents se slušnými závody a pohodovou atmosférou. Do konce dubna by mělo být jasno o plánech na další sezonu. „Musíme si sednout a všechno probrat, čekají nás i oponentury na svazu i resortech. Nevím, co se v kom zrodí, jak budou chtít dál fungovat,“ rozmýšlí trenér Petrásek. „Myslím i včetně celého realizačního týmu. Tady ve Falunu nám jeli tři lidi (Eva Nývltová skončila celkově 31., těsně za bodovanými pozicemi, pozn. red.) a my měli na pomoc při skiatlonu sedm lidí včetně trenérů a fyzioterapeuta. To už je pod hranicí, kdy můžeš konkurovat týmům, s nimiž se výkonnostně chceš rovnat.“