Triatlon coby umění trpět vytváří v tělech svých provozovatelů závislost na směsi endorfinů a bolesti. Ze stádia experimentu, kdy si závislý vyzkoušel svůj první pouťák a skončil na krásném třicátém pátém místě s endorfiny v krvi, laktátem ve svalech a pocitem, že tuhle dřinu už NIKDY nechce znovu zažít, se plíživě stalo stádium společenské konzumace. V té postižený začal triatlonu holdovat o každém sudém víkendu a objížděním dalších závodů a soustavným tréninkem navykl své tělo na pravidelný příjem oblíbené drogy.  Při neregulovaném vlivu nových kamarádů, kteří jej v užívání drogy podporují, neřku-li jí holdují společně s ním, se jeho závislost zvrtla do stádia každodenního užívání. Poškozený jedinec v tomto stavu triatlon buď provozuje, nebo o něm mluví, myslí na něj nebo si o něm alespoň čte. Pokud zrovna spí, zdá se mu o finish line. Při včasném nepodchycení a neléčení tohoto stadia, například jiným sportem nebo zabetonováním kotníků do základů rodinného domu, ponoří se nakonec závislý až do stadia užívání pro dosažení normálu. Takto závislý jedinec je naprosto neléčitelný a pacienta lze udržet při životě pouze dotací menších dávek oblíbené drogy, v tomto případě třemi až čtyřmi Ironmany ročně. Níže uvádíme soustavu příznaků, podle které lze závislost na triatlonu katalogizovat co do závažnosti a nebezpečnosti pro zasažený organismus:

Stádium první - lehce v tom plavete

Obsedantně děláte všechno třikrát a nevíte proč.

Občas si do práce obléknete tričko, které si chcete vzít odpoledne na sport. Pod sako, samozřejmě, ale je to cool!

Víte, jakou barvu očí má Sebastian Kienle.

Na vašem mírně opáleném těle se nachází směs vypálených ramínek od plavek, dresů a cyklokalhot bez zřetelných přechodových linií mezi hnědou a bílou.

Od svého fyzioterapeuta a posledního plavání víte, kde se na vašem těle nachází M. serratus anterior.

Máte patnáct až dvacet procent tělesného tuku. Na zátěžových testech vám řekli, že máte zhubnout, a tak teď pijete malá piva místo velkých.

Chodíte spát o půlnoci a ranní vstávání na bazén z duše nenávidíte.

Trénujete maximálně osm hodin týdně.

Alkohol pijete – příležitostně.

Sex? Tuto disciplínu umíte provozovat třikrát za sebou, na rovině i v terénu.

Stádium druhé – docela v tom jedete

Máte víc oblečení na sport než do práce. K saku oblékáte finišerské triko z posledního závodu.

Utratili jste víc peněz za své kolo než za své auto.

Přezouvání bot po návrtu domů si bůhvíproč měříte na stopkách. Svlékání do postele taky.

Víte, za kolik šel Sebastian Kienle při posledním IM Hawaii všechny disciplíny včetně dep.

Vaše opálení jasně ohraničenými čárami vymezuje délku vašich cyklokalhot a rukávů trikombinézy.

M. serratus anterior je na vašem těle pozorovatelný stejně jasně jako Venuše na večerní obloze.

Máte pět až deset procent tělesného tuku. Ostatní jsou ale evidentně hubenější než vy a tak jste najeli na racionální sportovní stravu.

Stejně toho po každém tréninku sežerete jak míchačka na beton, ale umíte to odborně zdůvodnit přepočtem nutného příjmu aminokyselin na tělesný kilogram své váhy.

Trénujete osm až patnáct hodin týdně.

Nejezdíte na dovolenou. Jezdíte na soustředko.

Chodíte spát se slepicemi, jinak jste ráno v bazénu na facku.

Všechny vaše profilové fotky na FB jsou z finish line.

V případě požáru byste si jako první zabalili svoje kolo a sbírku finišerských medailí.

Alkohol nepijete už několik dní před závodem. Po závodě si dáte jedno až dvě piva.

Sex? Před závodem nikdy! A po závodě jsem unavený/-á.

Stádium třetí – těžce do toho dupete

Nemáte auto, jen tři kola (koza, MTB, plečka na trenažér).

Chcete na příštím IM Hawaii porazit Sebiho.

Na vašem těle je na půl kilometru viditelný předěl mezi cyklokalhotami a dresem bez rukávů, doplněný esteticky vyvedeným pruhem v pase o šířce vykasaného tridresu.

Jste využíváni coby živá anatomická pomůcka a váš M. serratus anterior byl několikrát fotografován do atlasu sportovního lékařství.

Máte nula procent tělesného tuku. Přesto si připadáte tlustí.

Nejezdíte na dovolenou. Jezdíte na závody, jejichž přítomnost ne zcela umně maskujete pod pojmem  „sportovní vyžití pro celou rodinu“, protože tam pořádají i dětské závody a sprint pro manželku.

Pokud v šest ráno neskáčete do bazénu pro svůj oblíbený pětikilák, cítíte se podivně prázdní.

Trénujete víc než patnáct hodin týdně – a neživíte se triatlonem.

Místo kolínskou voníte chlórem.

Všechny vaše profilové fotky na FB jsou z finish line. Pochopitelně jsou to jen ty, na kterých vyhráváte.

Do opery chodíte v neoprenu. Je to totiž jediný černý oblek, který vlastníte.

Alkohol nepijete, pozvání na večírky a víkendové akce vás z hloubi duše děsí. Jak má potom člověk po ránu ujet sto kiláků na kole a ještě si dát tréninkový půlmaraton? Aha!?! Takže raději předstíráte chorobu.

Sex? To je ta informace, co se doplňuje na přihlášku na závody, žejo? Tedy Female, AG 35-39…

Pokud jste rozuměli, nebo se nedejbože smáli (!), všem výše uvedeným pravdám, jste velice pravděpodobně triatlonista. Pozor – jedná se o stav vysoce návykový, přenosný mezi lidskými jedinci, který zanechá trvalé následky na vašem těle a navíc je mutagenní, takže dítě zrozené ze spojení dvou triatlonistů může chytit úplně stejný životní návyk jako vy! Nehrajte si proto s ohněm a mějte svou závislost pod kontrolou – alespoň do příštího tréninku.

                                                                                              Pro Etriatlon.cz Bára Topinková