Letošní sezóna byla pro mě nejúspěšnější. V kvadriatlonu se mně podařilo ve své kategorii M50 vyhrát všechny závody a 3x se dostat i do desítky v celovém pořadí (Ibiza a Týn nad Vltavou - 9. a v Kolíně nad Rýnem - 10./) Tím jsem vyhrál Světový pohár v kategorii a celkově jsem skončil na 7. místě. Nejcenější výsledek je pro mě vítězství v kategorii v Kolíně nad Rýnem v dlouhém kvadriatlonu (5-21-90-21,1 km) hlavně proto, že se tento závod koná pouze 1x za 3 roky. Celkově mně letošní sezóna vyšla neskutečně, a proto si velice vážím i malého glóbu za Světový pohár. V mém věku také z toho důvodu, že se to asi mnohokrát opakovat nebude.

Na letošní sezónu se mně podařilo natrénovat poměrně dobře a hlavně dát ještě nějaké to kilo dolů než v předešlých letech  (s váhou mám problémy stále, někdy jím víc, než je zdrávo). A jezdilo se mi taky lépe než v předešlých letech. Takže čistě teoreticky jsem si říkal, že jestli se mi ještě podaří na příští sezónu něco "sundat", tak by to mohlo být i lepší. Ale to je teorie, která většinou s praxí moc nekoresponduje.
Opět mám 9 kg "nahoře" oproti sezóně a začínám s přípravou (od listopadu). Ale protože se ptáš na sportovní cíle, tak v této chvíli akorát dokážu říct, že být zdravý (v mém věku je to určitě už na pořadu dne) a zajet dobře v kvadriatlonu závody SP a hlavně mít pěkný pocit ze závodů, kterých se zúčastním. A protože jezdím i triatlony a duatlony, tak i v nich si hezky zazávodit. Letošní pozice obhájit i vzhledem ke konkurenci, která příští rok "dostárne" do kategoriie, nebude lehké (vítězství na MČR,ME a 2x MS-krátká a dlouhá trať), tak se pokusím k nim alespoň co nejvíce přiblížit. Ale i tak se na to člověk těší, je to opět výzva.

V kvadriatlonu je asi obecně problém jízda na kajaku. Není až tak lehké se na něm naučit, aby to trochu jelo. Také to není olympijský sport, tak se na něj kouká víceméně s opovržením a i pořízení kajaku není až tak levná záležitost. Závodů také není u nás mnoho (v současnosti 2), musí se za nimi vyjet do zahraničí, apod. Ale je to věc názoru. Například v Sedlčanech se účast blíží stovce (někdy i přes) a v Německu kolem 50 lidí také startuje. Pro mě osobně ten závod má větší náboj než závod triatlonový. Ale triatlonů odjedu za sezónu podstatně víc než kvadriatlonů, jezdím je moc rád, baví mě a skláním se a děkuju všem, kteří nám závodníkům závody organizují. A přilákat nějaké zájemce ke kvadriatlonu? Těžko říct, já šel cestou motivace - zkusit něco nového a chytlo mě to. Stejně kvadriatlon vychází z triatlonu. Tak asi tak. Jen si to zkusit a třeba vás to chytí. (Pozn.: A nejezdí se tam v háku).

Rodina si určitě zvykla, synové už toho moc doma nepobudou a manželce se nějaký ten výlet za závody většinou líbí. Asi by patřilo na tomto místě jí za to poděkovat, že těch 22 let mého blbnutí takto dobře snáší, ale protože to nerada slyší, tak to přejdu jen takto. A také za ty roky už by byl jakýkoliv boj z jejich strany.

Vítejte tedy všichni ve světě kvadriatlonistů a triatlonistů. Nechte se vést také srdcem při svých závodech a přitom mezi námi.

Klidnou zimní přípravu Vám přejí Petr Mejzlík a BEZI