Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Profík | pug, 19.03.2012 13:16, Reagovat | Vážený MartineM., ve svých tvrzeních jste se dopustil několika nepřesností, které bych rád uvedl do trochu jasnějšího světla:
1) "mozek uznává jako zdroj energie jen glykogen"...Není to pravda. Glykogen je hyperrozvětvená makromolekula tvořená monomerními jednotkami D-glukózy. I kdyby se v plazmě volně vyskytoval (prakticky nevyskytuje), mozek by zásobovat nemohl, protože střední hydrodynamická velikost lidského glykogenu je někde kolem 60 nm, což je velikost částic, kterou hematoencefalická bariéra ve fyziologickém stavu prostě nepustí. Mozek navíc jako palivo uznává výhradně glukózu, energii z ní pak získává výhradně aerobním štěpením. Váš omyl patrně vznikl kombinací faktů, že při vytrvalostní zátěži klesá koncentrace glukózy v plazmě, která je následně doplňována štěpením zásobního jaterního (!) glykogenu. Pokud je koncentrace glukózy v plasmě nízká, nemůže mozek hradit svoje energetické potřeby. Svalový glykogen se na funkci mozku prakticky nepodílí.
2)"Ale pojďme k věci a problematice laktátu. Ruda to možná ne až tak srozumitelně napsal, ale má naprostou pravdu. Příčinou svalové bolesti je zakyselení. To ale laktát nezvětšuje, ale naopak a překvapivě zmenšuje a co víc-svaly které v té chvíli nepracují tolik intenzivně dokáží vyplavovaný laktát využít jako zdroj energie!"... Příčin svalových bolestí při zatížení je mnoho (např. mikrospasmus, elektrolytová nerovnováha aj.) a k jedné z nich patří i zakyselení. Přitomnost laktátu zakyselení skutečně zvyšuje, a to jak na lokální, tak i systemické úrovni. Nepřesnot Vašeho tvrzení patrně vychází ze skutečnosti, že zvýšení kyselosti je popisováno snížením pH a snížení kyselosti zvýšením pH a tyto dva termíny jste patrně zaměnil. Vyprodukovaný laktát je v době po jeho vzniku odbouráván na energii téměř vždy, a to aerobně (proto se doporučuje vyběhání na nízké intenzitě). Míra ovlivnění svalového výkonu je závislá na koncentraci laktátu, kdy do cca 4,5 mmol/l dokáží pufrovací systémy plazmy acidobazické efekty laktátu (zvyšování zakyselení = snížování pH) kompenzovat, u koncentrací nad 5 mmol/l již mluvíme o laktátové acidóze, která je přímým důsledkem nedostatečného zásobení buněk kyslíkem. Pokud je produkce laktátu důsledkem zvýšené svalové námahy, pak zůstává laktátová acidóza převážně lokální záležitostí, pokud by však zatížení z nějakého důvodu trvalo, mohlo by vyústit v acidózu systemickou s následnou poruchou vědomí. Proto je intezita svalové práce významně ovlivňována lokální koncentrací laktátu tkáňovém moku, aby se lokální acidoza nevyvinula v acidozu celkovou.
Abyste neřekl, že můj komentář je destruktivní a nepředkládá řešení, můžeme se dohodnout na doporučení základní studijní literatury a vedení emailových konzultací o základech chemie a biochemie v ceně 3000 Kč/měs.
S pozdravem
-pug- | |
|
|
|
|
|
|
|
| | | | | | | |