Re: Profík | , 15.03.2012 14:24, Reagovat | Když už mně tu někdo zmínil, pokusím se odpovědět. trénování totiž není jen o umění sestavit trénink, ale v péči o závodníka je potřeba mít i znalosti z oblastí jako výživa, anatomie, fyzioterapie, nebo zde zmíněná biochemie. Ideální je mít specialisty, ne všichni jsou ale pořád po ruce a protože vše spolu souvisí, je potřeba i tréninkový proces jako takový posuzovat v souvislostech a ne každou věc odděleně. Proto jsem v podstatě nucen, když pominu fakt že mně to i baví, se o tohle vše okolo zajímat. Materiálů, ze kterých se dá čerpat, zvláště těch českých, opravdu mnoho není a na sportovních školách se ještě dnes vyučuje podle skript z doby kamené.
Ale pojďme k věci a problematice laktátu. Ruda to možná ne až tak srozumitelně napsal, ale má naprostou pravdu. Příčinou svalové bolesti je zakyselení. To ale laktát nezvětšuje, ale naopak a překvapivě zmenšuje a co víc-svaly které v té chvíli nepracují tolik intenzivně dokáží vyplavovaný laktát využít jako zdroj energie! Takže i na hranici ANP, kde je úroveň laktátu 3,5-4mmol si s ním tělo snadno poradí a laktát nijak výrazně neroste až do kritické intenzity zatížení. Vše je to o poměru laktátu a glukózy, který je běžně 1:1. Jakmile se vlivem intenzivní svalové práce významně změní ve prospěch laktátu(pokles glykémie až pod 2mmol), zafunguje jednoduše mozek a spustí záchranný mechanismus, který nás donutí zpomalit a glykogen srovnat(doplnit). Je to ale složité na to, abych to vysvětlil pár větami tady v diskusi. Jednoduše a prostě řečeno-laktát sám o sobě není příčinou bolestivosti svalů. Snad z toho něco pochopíte, snaha byla:-) | |
| | | | | | | |