Vabroušek a Nováková se vyjadřují k fenoménu hákování

Oba dva mají řadu zkušeností na mezinárodních závodech a položili jsme jim otázku, jaké mají neblahé zkušenosti s hákováním v zahraničí a jaká je podle nich nejúčinnější zbraň, jak tomuto nešvaru zabránit.
 
Zpět
Zobrazit článek
Je to furt stejnýCartman, 31.07.2008 17:39, Reagovat
Diskuse kolem háků je zajímavá a pořád stejná. V 90. letech byly tyhle debaty na pořadu dne, akorát nebyla žádná diskusní fóra. Debata se omezovala na spílání rozhodčím při závodě, po závodě, na tréninku či v hospodě. Kraus, Frouz, Zemín a další byli velmi populární. Prostředky, kterými se bojovalo, byly od časové penalizace přes stop and go až k diskvalifikaci. Nepomohlo to ničemu, z triatlonu se stala loterie s nádechem krasobruslení - k extrémním případům patří skoro celá vyžlucená-vyčerveněná reprezentace na ME v Lommelu někdy v roce 1992. Krátký triatlon se s tím potýkal po celou dobu existence, až se podle hesla "if you can't beat them, join them", rozhodl pro dobro olympiády drafting povolit. V naší zemi to šlo tak daleko, že bezhákové závody už vůbec neexistují. Při letošní návštěvě Rothu mě předjíždělo mraky lidí, takže jsem měl dost příležitostí přesvědčit se, že i v Německu, kde běžný smrtelník na červenou nepřejde ulici, se hákuje o sto péro. Do okamžiku, kdy zahučí někde vzadu motorka. Když zmizí za zatáčkou či horizontem, zase se to scukne. Než byl povolený drafting, byly pouťáky obvykle čistě "na svědomí" - a nevěřili byste tomu, že byli i lidé, kteří nehákovali. Takže tento zcela zbytečný příspěvěk uzavírám tím, že záleží na lidech, motorka toho moc nespraví. Je dobře, když se jich tam pohybuje co nejvíc, odradí to slabší nátury, ale problém to neřeší. Když bude penalizace 6-8 minut, je to slušný strašák, ale pořád to neřeší subjektivní povahu posouzení ze strany amatérského rozhodčího (amatérského v dobrém slova smyslu). Přece jen, odhadovat podélnou vzdálenost, příčnou vzdálenost, případně otázku toho, zda závodník stopou jen projížděl, když se zařazoval... Zase si vzpomínám na nadávky, které létaly vzduchem už na dorosteneckých závodech na začátku devadesátých. Je asi jedno, jestli se bavíme o čele závodu (znám z doslechu a odsud) nebo hloubi křoví (tam to znám velmi dobře). Takže, co s tím? Nic shora asi nepomůže, nejlepší je aspoň o tom otevřeně žvanit. Takže sem s názorem...

Přidat příspěvek

Redakce neručí za obsah komentářů a vyhrazuje si právo na vymazání vulgárních a nevhodných komentářů.
Nadpis:
Jméno:
Email:
sledovat diskuzi emailem
Příspěvek:
Potvrzovací kód:
RUBRIKY ČLÁNKŮ
AKTUÁLNÍ ČLÁNKY
15.12.24Jelle Geens drtivým tempem ukradnul světový titul Wildemu
14.12.24Taylor Knibb slaví hattrick na mistrovství světa IRONMAN 70.3
25.11.24Cozumel ovládli Aernouts a Reischmann
17.11.24Finále T-100 ovládli favorité Knibb a Van Riel
27.10.24Lange překvapivě opět vítězem havajského Ironmana
22.10.24Favorité mistrovství světa Ironman 2024
22.9.24Laura Philipp slaví titul mistryně světa v IRONMANu, české triatlonistky také zářily
22.8.24Oproti Paříži v Tokyu všechno klapalo, jak mělo, říká Petra Kuříková
18.8.24Blu je zpět a ve Frankfurtu pálil ostrými
10.8.24Vítěz IM TEXAS suspendován za doping!