Sehnat trochu slušnější podklady o podrobnějším zastoupení živin a biologicky aktivních látek piva je docela problém, v běžné tištěné odborné literatuře se příliš nevyskytují. A na internetu autor tohoto článku našel i opakované (vzájemně opisované) bludy. Jedním z důvodů bude asi to, že obsah účinných látek (nebo lépe řečeno jejich koncentrace) není natolik významný nebo je proměnlivý natolik, než aby se s ním dále někdo zabýval. Je to dáno tím, že původní surovina sladovnický ječmen se nahrazuje jinými obilovinami nebo obyčejným cukrem a původní kvalitní český chmel (zejména odrůda Žatecký poloranný červeňák) se nahrazuje jakýmsi levným extraktem nějakého chmelu z Číny, která je známá svým úžasným přístupem k ekologii. Někdy (mimo ČR) se používají i jiné hořké látky.

Pro méně znalé zjednodušený popis výroby piva:

 Principem výroby piva je zkvašení sacharidů z obilí, kdy z těchto sacharidů vznikne alkohol. Pro získání hořké chuti se používá chmel. Praktický postup: Ječmen se dá naklíčit, aby se při klíčení škrob obsažený v zrnu ječmene změnil na cukr (maltózu). Škrob totiž kvasí špatně, cukry dobře. Naklíčený ječmen (slad) se zbaví klíčků a rozdrtí na šrot. Ten se společně s chmelem povaří a přecedí. Někdy se v rámci úspor část sladu nahrazuje obyčejným cukrem. Dá se to zjistit na etiketě výrobku v odstavci „Složení“. Do vzniklého vývaru se přidají kvasnice, které zkvašením tekutiny produkují alkohol. Hotový produkt se dále upravuje tak, aby měl co nejpříznivější chuť bez ohledu na výživové vlastnosti.

Jaké je složení hlavní výchozí suroviny, čili ječmene (pokud byl použit) ve 100 g:

Bílkoviny 10,5 g

Sacharidy 72,4 g

Tuky 1,69 g

Vláknina 4,63 g

Vitamín B1 0,4 mg

Vitamín B2 0,1 mg

Niacin 5,2 mg

Pantothenová kyselina 0,7 mg

Pyridoxin 0,4 mg

Kyselina listová 0,05 mg

Vitamín E 0,4 mg

Vápník 100 mg

Hořčík 110 mg

Fosfor 290 mg

Sodík 50 mg

Draslík 500 mg

Chlór 100 mg

Síra 30 mg

Železo 6 mg

Zinek 2,8 mg

Měď 0,35 mg

Mangan 2 mg

Jaká je výživová hodnota 1 litru piva, konkrétně nejvíce konzumované „světlé desítky“?

Energetická hodnota 1340 kJ (320 kcal),

bílkoviny 3 g,

sacharidy 21 g,

alkohol 32 g,

vápník 90 mg,

železo 0 mg

vitamín A 0 mg

vitamín B1 0,1 mg,

vitamín B2 0,6 mg,

vitamín B3-niacin 10 mg

vitamín C 0 mg

 Hlavní složkou piva (kromě vody) je tedy obsah alkoholu, který je nejvíce kontrolovanou substancí výrobku orgány státního dozoru. Vícestupňová piva mají hlavně vyšší obsah alkoholu.

Porovnání výchozí suroviny a konečného produktu:

Smyslem technologického zpracování by mělo být docílení co nejlepší chuti výrobku, nikoliv zachování živin. V průběhu výroby se odstraňují vyvařené zbytky sladu, kvasnic i některé další látky, které by ovlivňovaly vzhled nebo chuť nápoje. Proto i důležité živiny končí v odpadu, ať už je to vyvařený slad (mláto) nebo pivovarské kvasnice a další látky získané čištěním tekutiny. Výsledná tekutina má tedy výrazně méně živin než původní obilovina nebo odpadní kvasinky. I v takzvaných kvasnicových nefiltrovaných pivech je obsah zbytkových kvasnic malý, většina se odstraňuje.

Pokud porovnáme složení piva a údaje o ztracených nebo vyčerpaných živinách při sportovním výkonu, případně o denní doporučené spotřebě živin, zjistíme následující:

Jaké jsou ztráty minerálních látek potem?

1 litr potu (druhou a další hodiny) obsahuje:

Sodík 1000 mg (odpovídá přibližně 2,5 g kuchyňské soli)

Chlór 1000 mg

Draslík 300 mg

Vápník 30 mg

Hořčík 3 mg

Kromě toho obsahuje vitamíny, zejména skupiny B, a látky, které jsou vylučovány v klidu také ledvinami, a další tělesné metabolity. První hodinu jsou ztráty sodíku výrazně vyšší, až kolem 3-4 g.

Jaké jsou požadavky na iontový nápoj (při výkonu) ve 100 g prášku pro ředění do 1 litru?

Sodík co nejvíce, optimálně kolem 2 g

Draslík 300 mg

Vápník 100 mg

Hořčík 30 mg

Obsah vitamínů by měl být takový, aby ve 100 g prášku bylo obsaženo nejméně 20% denní doporučené dávky každého vitamínu.

 Obsah sacharidů by měl být co nejvyšší, ovšem při splnění podmínky isotonického nebo hypotonického nápoje a současně formy sacharidů umožňující vstřebávání. V klasických iontových nápojích to představuje kolem 30-50 g mono- a di- sacharidů a přibližně stejného množství maltodextrinů, nebo podobné celkové množství hydrolyzátu škrobu (směs sacharidů různé délky řetězců). S ohledem na předzásobení sodíkem je vhodné jeho vyšší dávky přijímat alespoň hodinu před zahájením výkonu.

Jaké jsou požadavky na regenerační nápoj (po výkonu) ve 100 g prášku (nebo 1 litru hotového nápoje)?

 Pokud se jedná o nejčastější kategorii „klasických“ sacharidových regeneračních nápojů, měl by obsahovat kolem 15% lehce stravitelných bílkovin, zbytek převážně sacharidy, kolem 70 – 80 g. Dále by měl obsahovat minerální látky ztracené potem, a navíc draslík a fosfor, které jsou nutné pro utilizaci (zabudování) sacharidů. Speciální nápoje, kde jsou hlavní složkou volné aminokyseliny mají poněkud jiná kritéria. Obsah vitamínů by měl být takový, aby ve 100 g prášku bylo obsaženo nejméně 20% denní doporučené dávky každého vitamínu.

Jak splňuje pivo podmínky úhrady živin při sportovním výkonu nebo po něm?

 Z porovnání složení piva je vidět, že obsah jednotlivých živin tyto podmínky nemá šanci splnit ani z legrace. To snad i voda z nádobí má lepší parametry. To jsou však pořád jenom lepší zprávy (pro „skalní“ pivní sportovní přívržence) a teď přijde ta skutečně špatná. Klíčovou složku, a to je alkohol, jsme zatím neřešili. A to je největší průšvih. Platí základní pravidlo: Alkohol je pro organismus jed, který játra likvidují přednostně před ostatními biochemickými pochody. Po dobu likvidace alkoholu jsou v játrech zastaveny anabolické procesy sloužící k regeneraci po výkonu. Kromě toho je sníženo zásobení organismu kyslíkem a v organismu zůstává vyšší obsah nevydýchaného oxidu uhličitého (ve větších dávkách se projevuje jako typické alkoholické usínání). Průměrný organismus dospělého muže je schopen odbourat kolem 7,5 g alkoholu za hodinu, přepočteno půl litru piva se odbourává déle než dvě hodiny. U žen to trvá ještě déle. Takže když po sportovním výkonu zajdete s kamarády na tři piva, máte na dobu šest a půl hodiny zastavenou anabolizaci. Při této příležitosti je dobré si připomenout, že maximální anabolizace vyčerpaného glykogenu ze svalů probíhá první dvě hodiny po výkonu, při vhodných podmínkách se obnoví až 40% z celkového množství vyčerpaného glykogenu. Kromě toho druhou až šestou hodinu po skončení výkonu probíhá největší anabolizace svalových bílkovin (rostou svaly), vrcholí pátou hodinu. Tři piva potom znamenají, že jste prošvihli nejlepší dobu k zlepšení trénovanosti a nárůst sportovní výkonnosti bude výrazně menší.

   Kromě toho pivo přijímané při zátěži navozuje mylný pocit zlepšeného výkonu. Skutečnost je jiná, měřitelný výkon se zhoršuje.

Proč někteří sportovci chtějí slyšet, že pivem mohou nahradit iontový nebo regenerační nápoj?

1/ Všimněte si, že do této skupiny patří hlavně ti, kteří provozují sporty, kde se z nějakého důvodu trénuje kolektivně. Kromě toho existují zaměstnání, kde stravování je formou restaurační (nikoliv závodní jídelny, kde platí „suchý zákon“). Tím pádem zejména v pánské části populace poměrně rychle vzniká skupina, která po tréninku prohlásí: „Jdeme do hospody doplnit tekutiny!“. V restauraci si samozřejmě objednají pivo, a ostatní také, „aby nebyli za blbce“. Podle anglických studií návyk na pivo vzniká v tom případě, že u mužů je denní dávka piva větší než 0,3 litru a u žen 0,25 litru denně. U mládeže v období dospívání se návyk na alkohol rozvíjí dokonce desetkrát rychleji než u dospělých. Snadno tedy existují sportovci, kteří mají návyk na pivo a rádi by to měli nějak povolené.

2/ Češi jsou z dob socialismu naučení hledat náhradní kutilská řešení. Z kočárků a praček dělali sekačky na trávu a tak zvolili pivo jako náhradní sportovní výživu.

3/ Část sportovců z kategorie exhibicionistů se chce ukázat, že při sportu klidně pijí pivo. Zejména otištěné rozhovory s hvězdami druhé kategorie téměř vždy obsahují odstavec o konzumaci piva nebo jiného alkoholu. Je v tom nevyřčené „Podívejte, jakej jsem borec, sportuju, i když chlastám“. Skutečnost je někdy trochu jiná. Někteří tím spíš mlží o skutečných doplňcích stravy, které berou. Jeden takovýto lokální sportovec, který to prohlašuje je ve skutečnosti naším dlouholetým zákazníkem a dává si docela pozor. Časté jsou také případy, že tato prohlášení si rádi zveličují redaktoři plátků jako zpestření jinak nudného rozhovoru se sportovcem. Sportovec se pak diví, když mu sponzor – výrobce sportovní výživy zruší smlouvu. (Poznámka – vyžadujte autorizaci článků).

Lze tedy použít pivo jako nápoj při výkonu nebo po něm?

 Když se někdo zeptá, jestli se dá při výkonu nebo po něm pít pivo, tak odpověď zní, že ano, ovšem pouze na tom principu, že v podstatě každá tekutina se dá vypít. Má to ale asi takový smysl, jako když se někdo zeptá, jestli jsou všechny houby jedlé. Jsou, některé ale jenom jednou.

 Pokud to tedy někdo stále nepochopil, pít pivo jako náhradu iontového nápoje nebo pro regeneraci po výkonu je nesmysl.

Závěr

Toto rozhodně není obecný článek proti pivu. Tradiční české pivo je staletími vypracovanou úžasnou chuťovou kombinací „hořká + sladká“. Kvasné technologie jako klasická potravinářská výroba jsou autorovi článku velmi sympatické a dokonce si i pivo sám doma dokáže uvařit. Na potravinářskou technologii a zpracování chmele má doma „papír“ o tom, že prošel jakýmsi vzděláváním.

 Za základní přístup však považuje, že každý nápoj se má používat k tomu účelu, ke kterému byl stvořen. Jiné pojetí je amatérské zoufalství.