Reakce na článek o zbytečném budování aerobního základu

10.03.2016 -
Musím na rovinu přiznat, že mně článek dost překvapil a doufat, že si ho většina začínajících cyklistů a triatlonistů nevezme jako návod k tréninku a nebudou trénovat pouze ve vyšších intenzitách na úrovní ANP.

 Dnes a denně se totiž přesvědčuji o pravém opaku, kdy sportovci trénují celoročně v příliš vysokých intenzitách a úplně postrádají základ celé pyramidy, kterou se snaží postavit-aerobní vytrvalost. Z jejich zátěžových testů je potom jasně patrné, že laktátová křivka stoupá už v prvním pásmu zátěže, které by mělo být čistě aerobní a laktát maximálně do úrovně 1,5mmol.  Prostě stačí jeden letmý pohled na laktátovou křivku a je jasné, kde má daný sportovec největší slabinu a doslova problém. Kde totiž chybí základ a doslova se „jede“ na cukry už při nízké intenzitě zátěže a spotřebovává se mnohem více kyslíku, tam se to promítne i do schopností zpětně laktát odbourávat a do omezených možností využití tuků jako hlavního zdroje energie v aerobním pásmu.


Souhlasím s tím, že pro běžného „hobby“ sportovce, ač s výraznějšími výkonnostními ambicemi, by nemělo být období budování aerobního základu jen o najíždění kilometrů v nízkých intenzitách. Důležitá je totiž i silová příprava a, trénink inervace svalových vláken (například jízda vyšší kadencí) a občasný intenzivnější trénink v pásmu ANP, nejlépe však formou střídání intenzit pro toto období.

U triatlonistů je to vcelku jednoduché, protože intenzity mají v tomto období v trénincích plavání a posléze i v běhu a silová příprava probíhá většinou jak v posilovně, tak při běhání kopců apod. U čistokrevných cyklistů je to složitější a musí si pomoci vybíháním schodů, kopců a případné tréninky na úrovni ANP simulovat třeba neoblíbenými běžeckými tréninky, nebo střídáním intenzit, kdy ovšem trénink na úrovni ANP tvoří jen malou část tréninku.

Nedá se souhlasit s tím, že dlouhými tréninky nic nerozvíjíme. Už z hlediska adaptace na délku zátěže ano. Zkuste si trénovat běh s délkou do desíti kilometrů a klidně intenzivně a potom si dejte maraton. Nebo trénujte padesátikilometrové tréninky na kole a poté si objeďte dvoustovku. Svaly nebudou na tak dlouhou zátěž adaptované a dostaví se minimálně křeče, nebo jiné problémy, kterými vás tělo upozorní na to, že na něco takového prostě není připravené. A nepomohou ani minerální tablety, ani nic jiného. Organismus prostě není na tak dlouhou zátěž, ač třeba nízké intenzity, adaptován.

Trénink s budováním základní aerobní vytrvalosti v zimním období s postupným přechodem k tempům a intenzitám prostě má smysl a rozhodně nezanikne. Jen se jak u profíků, tak amatérských závodníků čistě aerobní období tréninku zkracuje, ale je to dáno především širším závodním programem a možností cestovat za teplem, než  změnou tréninkových metod a přístupů.

Martin Matula

Hodnocení:
Přečteno 1289x
RUBRIKY ČLÁNKŮ
AKTUÁLNÍ ČLÁNKY
30.5.23Naslouchejte „starým“ zkušeným kapacitám, říká Tomáš Racek
25.5.23Mojí strategií bylo hlavně dokončit, říká Tomáš Řenč
24.5.23V dlouhém triatlonu vidím svůj největší výkonnostní potenciál, říká Pavel Wohl
22.5.23V dnešní době děti nemají základní dovednosti, říká Jan Strangmuller
19.5.23Trvalo několik hodin, než jsem to vlastně celé zpracovala, říká Bára Besperát po IM 70.3 Mallorca
15.5.23Petr Vabroušek hodnotí 1. místo na HimalayanXtri
12.5.23Chybělo málo a mohl jsem slavit podstatně víc, říká Kočař po MS Ibiza
9.5.23Trenéři si svá "trenérská tajemství" bohužel nechávali sami pro sebe. Říká Luboš Bílek
8.5.23Duatlonový Krušnoman se stal kořistí Gerychové a Wainera
8.5.23Kočař vydřel na světovém šampionátu v dlouhém triatlonu 12. místo. Soukup byl 35.