Nápad- zkusit Ironmana na „závodní“ úrovni se zrodil díky článku o Mildovi Bayerovi v roce 2007. Sice už měl Špaček starší nějaké zkušenosti se „železňákem“, ale jen na soukromé úrovni (prostě ráno vstal, vlezl do vody, pak se projel na kole a na závěr se šel proběhnout-v letech 1983, 1986, 2002, 2007), ale ne na úrovni měřit síly s někým.

Jenom si zkusit zda se to dá přežít. Dalo. No a pak četl ten článek  a poznal triatlonový oddíl v rodných Mor.Budějovicích, trenéra Standu Doležala a bylo „vymalováno“. Špaček mladší chytl slinu taky, a tak se zrodil nápad jít do toho oba dva. Od poměrně bezstarostné přihlášky někdy začátkem roku (však je to ještě daleko…) začala syno-otcovská hecovačka. Kdo má kolik naplaváno, naběháno, naježděno. První velký test byly Mělice dopadl docela dobře – no a vrchol přišel 20.6.2009

Anděl strážný – aneb manželka a trpící matka Jana- jela s nimi, aby ochránila synka před otcem magorem a zasáhla v nouzi nejvyšší :-). Starala se stravovací režim a fotodokumentaci,morální podporu a spoustu další „zbytečností“. Hlavně držela palce a byla ochotna za synka i život nasadit a ten maraton doběhnout v přestrojení. Naštěstí nebylo třeba :-).

I tak nervozita byla velká – táta věděl do čeho leze (v roce 2008 si to odzkoušel v Otrokovicích „nanečisto“), ale mládí netušilo neb to byl jeho první IM (o maratónu nemluvě- o tom slyšelo zatím je vyprávět  :-) ).

 A jak to celé probíhalo? Počasí „přálo“. Mohlo se plavat v neoprenu (další cenné minuty pro tátu). Vhodně zvolený den – nejdelší v roce- dával naději, že nebude potřeba baterky při hledání cíle, umytá silnice od nočního a občasného denního deště dávala další naději, že se pojede bez defektu. Při tátově šikovnosti s opravou kola by to znamenalo konec nadějí do tmy dokončit. No a u běhu kaluže pomáhali chladit podvozky.

Plavání – tam to bylo jasné – mladší „nesmí“ dát staršímu víc jak 20minut- sice to bylo skoro o 1kolo ale 20minut táta uhájil

Kolo- špačka staršího „parádní“ disciplína- tady byla šance nenabrat další ztrátu a eventuálně na té délce v závěru ztrátu trochu stáhnout- přece jen 6 kol na stejné silnici umožňovalo mít přehled u „kterého patníku“ se v protisměru potkávají. Starší pták měl výhodu v tom, že mizerně plave a musí dotahovat – což mu jako „dieselovi“ vyhovuje.
Jak poznamenal Tomáš Pfeifer – „Diesel jak se zahřeje tak jede, ale nesmí vychladnout“. (Mladej je spíš benziňák)…. Takže kolo proběhlo v „poklidu“- dokonce i tepovka klesala s počtem kol a všechno se mělo rozhodnout v běhu, neboť z depa vybíhali oba špačci v rozmezí 2minut.

Běh – diesel byl zahřát a běžel jak hodinky- doslova- všechny 4 kola skoro stejný čas- benzín se už trochu vařil, a tak musel více chladit- no a ještě nic nevěděl úskalích kolem 30tého km.

Výsledkem bylo již avizované „dobití Otrokovic“. Špaček starší si časem něco přes 10:21 vytvořil vlastní osobák a mladší si utvořil časem kolem 11:03 základní laťku do budoucna.

Velmi příjemným zjištěním bylo, že na oba zbylo místo na bedně. Ve svých kategoriích to bylo 1.a 3.místo.
Takže tímto oba děkují hlavně doprovodu, trenérovi, organizátorům a všem příznivcům.

zdraví Špačci

před startem...

v cíli

táta vs. syn

Mělice 2009

na trati

Hodnocení: