| | | | | tak to vidím já | , 9.11.2009 21:43, Reagovat  | | Jak tak čtu ty rady a porady, dovolím si připojit svůj názor. Myslím si že cesta přes obrovské objemy navíc z velké části ve vysoké intenzitě není pro každého. Mohou ji podstoupit jen určité somatotypy, v triatlonu třeba Filip O., z plavců třeba z minulosti Dan Machek, většina lidí to ale jednoduše nevydrží a po počátečním zlepšení daném zvýšenou kilometráží se výkonnostně zastaví, nebo naopak zhorší, nemluvě o tom co s nimi udělá výpadek daný např. nemocí nebo zraněním. Mnohem lepší cesta je zdokonalení techniky pomocí plaveckých cvičení(nepřijde to hned, půl roku máte pocit že je to k ničemu a nikam to nevede) a zvýšení variability tréninkových rychlostí-spousta lidí plave stále stejnou nebo velmi podobnou rychlostí a i když naplavou formou těchto kvalitních úseků spoustu kilometrů, výsledný efekt se nedostaví. To si myslím že je i Martinův problém, co jsem měl možnost sledovat a posoudit-příliš mnoho kvality, téměř celý trénink postavený na snaze odplavat jeho převážnou část ve formě úseků závodní nebo jí blízké intenzitě(tzv. času u nás triatlonistů není mnoho, je třeba toho stihnout co nejvíc). Nízká variabilita rychlostí, nízký podíl technických cvičení, absence velmi lehkého plavání a to nejen v začátku přípravného období, ale všeobecně. Co je však jasně dané, chce to změnit zaběhnutý stereotyp a nenechat se odradit například přechodným zhoršením, jinak tam bude pořád chybět těch pár sekund na špičku, což je škoda. | | | | |
|
Zpět
