ČP v triatlonu aneb jak to vidí Jarda Formánek

16.09.2005 -
Na spřátelených webových stránkách Triatletu probíhá dlouhodobá diskuse o podobě ČP v triatlonu. Položili jsme na toto téma několik otázek Jaroslavu Formánkovi, pořadateli závodu v Poděbradech.
Závod ČP v Poděbradech se konal již po čtrnácté. Poprvé ale nebyl v kategorii TOP. Proč?

V letošním roce byly pouze tři závody s vyššími body dva s finančními prémiemi (na jednom se nevyplatily). Ty dva pořádali členové VV nebo jejich kluby. Dalšími závody měly být Poděbrady a Chomutov. Chomutov odstoupil ihned po schůzce pořadatelů a důvodem nebyly finance. Nechci zde mluvit za chomutovské, nechť pokud ještě vůbec budou mít někdy chuť se vyjádří sami. Co se týče Poděbrad, tak hlavním důvodem byly: nepřipravenost Technické Komise na schůzku s pořadateli, nepřipravenost smluv a nesmyslnost filozofie nastavení ČP. Na sprint TT  nulová povinnost finančních prémií a na krátkém TT povinnost vyplatit 80 000 Kč při jinak zcela stejných smlouvách. Za 80 000 si pořadatel koupil pouze 0,3 koeficientu a vystavil se nebezpečí, že mu přijede na závod méně účastníků. Ještě bych podotknul, že svaz snížil finanční dotaci za celkové výsledky v ČP na půlku.

Jak by jsi hodnotil ČP v roce 2005?

Nebyl jsem na všech závodech, ale mám přes závodníky o každém z nich spoustu postřehů. Nerad bych hodnotil kolegy pořadatele. Každý si činí svůj individuální úsudek o daném závodě sám ze svého pohledu. Na Triatletu pak můžeme číst množství i protichůdných stanovisek. Pohled závodníků (někdy i trenérů a funkcionářů) se často odvíjí i od osobního úspěchu či neúspěchu v závodě nebo i z jiných subjektivních někdy často i těžko definovatelných názorů. Pokud bychom chtěli hodnotit objektivně jednotlivé závody a jejich pořadatele, měly by se hodnotit věci nějakým způsobem popsatelné, definovatelné. Např. prostředí, připravenost závodu z pohledu pravidel a soutěžní směrnice, atd.
Jako celek byl ČP dle mého názoru asi nejhorší za několik posledních let. Duatlonový pohár se nekonal, dlouhý triatlon neměl z pohárového pohledu s dlouhým moc společného a krátký triatlon zaznamenal pořádný pokles ze své slávy.

Jak vnímáš anketu ČSTT, názory veřejnosti na výkladní skříň českého triatlonu, ČP?

Na jednu stranu celkem pozitivně, protože se dává prostor k určité ventilaci názorů. Na druhou stranu to vidím od začátku jako populistický krok, který nemůže moc vyřešit. Pokud si někdo myslí, že bude ČP vypadat přesně dle představ, jak do ankety napsal, tak se mýlí. Stačí si přečíst ohlasy a co člověk, to jiný názor. I kdybychom statisticky setřídili názory dle podobnosti a vybrali pro podobu ČP jako základ ty z největší četností, těžko z toho vznikne smysluplný materiál z logikou všech vazeb a již vůbec z toho nevznikne materiál, který by se líbil všem a je otázkou, zda z toho vznikne materiál, který by ČP dostal na výsluní médií a sponzorů. VV ČSTT může sice takto sebrat určité množství názorů, ale to vše. Podoba nejvyšší soutěže se tvoří trošku jinak.

Když jsem u ankety. Jak se díváš např. koeficienty závodů?

Velice s rozpaky. V letošní podobě to rozhodně žádný přínos ze sportovního pohledu nebyl. Nechci to dlouze rozebírat, ale ČP by asi neměl být nastaven tak, že jeho konečný výsledek závisí na náhodě. Např. defekt v jednom z mistrovských závodů. Takovouto bodovou ztrátu letošní pohár nedovoloval kompenzovat. Domnívám se, že body by měly být na zařazených závodech stejné. Nevidím důvod, aby např. úspěch na více bodovaném MČR otevřel dveře k úspěchu i v ČP. Český pohár by měl postihovat výkonnost závodníků v celé sezóně.

Co říkáš na háky a neháky.

Vzpomínám si na dobu, kdy se na ČSTT zavedlo povolení jízdy v háku. Musím přiznat, že jsem nebyl úplně zastáncem této inovace. Nicméně vzrůstající vyrovnanost v plavecké části TT, problémy se subjektivním posuzováním rozhodčích i nasměrování triatlonu na olympiádu a k tomu potřeba jednoznačných a bezproblémových pravidel, mne přesvědčili, že jinak nelze.
Argumenty, že v některých státech se takto stále jezdí, jsou sice pravdivé, ale informace to je částečná. K ní by bylo třeba dodat, za jakých podmínek se tyto závody konají a zvážit, zda je u nás reálné tyto podmínky zajistit. Není to jen o profilu tratí, ale i o jejich zabezpečení, počtu  rozhodčích a motorek (tedy o penězích) i např. o zpracování výsledků rozhodnutí rozhodčích na trati nebo řešení množství protestů. I když se podívám na problém ze sportovní stránky a jsou mi jasné určité klady závodů bez háku, tak stejně bych se i z tohoto pohledu přiklonil k závodům hákovým. To je ale již asi na jiné povídání.

Objevují se připomínky na rovinaté tratě. Např. Poděbrady.

Tyto připomínky chápu. Také bych byl raději, kdyby bylo v Poděbradech více kopečků než nadjezd. Ale nejsou. Myslím, že to je složité. Závod ČP se může konat tam, kde je vše potřebné k ruce ( myslím voda, uzaviratelné komunikace, zázemí), kde je pořadatel ochotný takový závod pořádat a vložit do něj i několik set tisíc Kč. Z pohledu svazu, sponzorů a médií by měl být závod i v atraktivním místě. Pokud vše sečtete, tak není moc na výběr. Některé atraktivní a kvalitní závody z různých důvodů skončily a adekvátní náhrady se za ně moc neobjevují. Myslím ale, že není vše jenom v tom, zda kopce jsou nebo ne. I v zahraničí je velké množství kvalitních závodů, které se jedou na úplné rovině a vítr bývá někdy horší než kopec.

A co říkáš na přibližování závodu ČP více lidem.

Četl jsem přání některých v tomto smyslu. Myslím, že závody ČP nejsou dnes pro uzavřenou společnost. Nebylo by ale dobré dělat z nejvyšší soutěže pouťák bez pravidel, přesunovat závody ČP do hlubokých lesů nebo podobně. Závod ČP má svá pravidla, tak jako pouťák a ta jsou na daném závodě pro všechny stejná. Závodník by se měl o pravidlech poučit a přizpůsobit se jim. Pokud je nemůže splnit, nemůže závodit. Pokud je nechce splnit, nechť závodí na závodech, kde jsou pravidla pro něj přijatelná. Samozřejmě, že z pohledu pořadatele vítám co největší účast a jsem rád, když si zazávodí co nejvíce lidí. Pokud se ale na to budu dívat očima svazu, nemělo by to být na úkor prestiže ČP, porušování pravidel, soutěžní směrnice. Pokud by svaz podlehl tomuto tlaku a šel cestou, u své nejvyšší soutěže, zásadnějšího odklonu pravidel od pravidel ETU, ITU, nebyla by to asi z dlouhodobé perspektivy cesta dobrá. Nicméně znovu opakuji, že i za pravidel pro ČP je zde prostor i pro méně výkonnostní závodníky a to včetně hodnocení.

Jak tedy vidíš Český Pohár ty?

Já jsem asi trošku v tomto konzervativní. Nevidím zde cestu návratu k tzv. pouťákům, nevidím ani jiné cesty jako např. nějaká multikriteriální hodnocení z různých typů závodů, které pod ČSTT spadají nebo podobně. Dle mého názoru je třeba si nejdříve položit otázku, k čemu má ČP sloužit. Pak komu má sloužit. Následně je třeba se zamyslet nad problémy s jeho realizací a z toho by měla vzejít jakási kostra, na kterou se nabalí další drobnosti, které mohou být pro konečnou podobu důležité. Dále je třeba vyjádřit podíl svazu a jednotlivých pořadatelů na vytvoření prostředí jak celkového, tak jednotlivých závodů. Umím si představit několik variant. Pokud mám říci nějakou vlastní představu, tak pouze v bodech.Přikláním spíše k názoru, že Český pohár by měl být výkladní skříní českého triatlonu, která by tento sport „prodávala“ a to ze vším všudy. Atraktivní prostředí, doprovodný program, komentátor, výstupy k veřejnosti, zázemí pro média, aktivní podíl svazu na závodu, atd. Na tom by měla být postavena kostra seriálů a výběr pořadatelů. ČP by se měl konat v duchu pravidel ITU, ETU. Určitě bych neslučoval bodování , ani pomocí různých variant bodových přepočtů a nevytvářel jeden pohár pro různé druhy triatlonového sportu. Jsem tedy pro zachování jednotlivých pohárů. Nelze míchat jabka se švestkama. Do každého poháru bych zařadil max. 7 závodů, nejlépe 5. Vyšší počet omezuje nejlepší závodníky ve výběru jiných závodů s jinými soupeři a také se stává mediálně nezajímavým. Bodování bych zanechal z roku 2004, bez koeficientů. Více bych preferoval soutěže družstev a to i v podobě blížící se do určité míry modelu německému. Možnost mladých závodníků zazávodit si se seniory bych také zachoval v duchu roku 2004. Co se týče např. finančních cen na jednotlivých závodech, neměli by v současné době v součtu přesahovat 50 000 Kč. V okamžiku, kdy začne být TT pro média a sponzory zajímavější, mohla by tato částka stoupnout.  Svaz by měl dát dotace za celkové umístění v ČP cca 4-5x vyšší, protože hlavním cílem je celkové umístění v ČP a ne v jednotlivém závodě. Závody ČP dorostu a juniorů bych zanechal v obdobném duchu, co jsou a v duchu výše napsaného. Pouze jejich počet by mohl být vyšší. Okolo 7. Závody ČP žactva bych zrušil a vybudoval soutěže krajské s postupovým klíčem na MČR. Závody by se mohly konat na horských kolech (ne v extrémním terénu). Byly by finančně dostupnější pro větší množství dětí a také více dětí by si chtělo triatlon díky horskému kolu vyzkoušet. Nebyly by nutné složité uzavírky silnic, mohla by být zjednodušená pravidla, atd. Opravdu jsem vyjmenoval bez velkého zdůvodňování několik bodů a spoustu dalších ne ( a věřte, že jich je), protože zde nechci tvořit celkovou podobu. Tu musí vytvořit kompetentní, protože oni to mají v náplni práce. My, jako členové tohoto občanského sdružení pak máme právo jejich práci připomínkovat.

Hodnocení:
Přečteno 102x

Komentáře

RUBRIKY ČLÁNKŮ
AKTUÁLNÍ ČLÁNKY
17.4.24Youri Keulen a Ashleigh Gentle ovládli triatlon Singapore T100
7.4.24Drama a kontroverze na IRONMAN 70.3 Oceanside 2024: Vítězství Sanderse a Knibb a sporné diskvalifikace.
28.3.24Olympijský šermíř Beran ocenil železnou ženu z Havaje. Stala se sportovcem roku Prahy 14
20.3.24Ironman nedávno aktualizoval svá pravidla, přinášející několik významných změn.
11.3.24Dominance Ditleva a Lee zahájila éru T100 v Miami
2.3.24McKenna a Sodaro ovládli Ironman Nový Zéland
19.2.24Dříve stačilo do tepla jen jezdit a dnes by tam triatlonista pomalu měl bydlet celou zimu, říká Pavel Wohl
6.2.24Mistrovství světa Ironman 70.3 pro rok 2025 míří do Marbelly ve Španělsku
27.1.24Triatlonová komunita není aktuálně úplně kompaktní, rád bych naše prostředí více spojil, říká Petr Soukup
21.1.24Skvělé, že někteří profíci dají nahlédnout, jak trénují, říká Roman Procházka