V říjnu mě v Barceloně čeká první Ironman, plánuje Petra Jiránková

13.01.2015 -
Závodnice Etriatlon Teamu Petra Jiránková se triatlonu věnuje pátým rokem a na halfironmanské distanci už si vyjela slot na světový šampionát. Část roku tráví ve svém druhém domově ve Francii, kde i o vánocích najížděla potřebné kilometry. Jejím trenérem je Petr Valeš a společně se chystají na železňáckou premiéru do Španělska. Více v rozhovoru.

Je triatlon tvým sportem číslo jedna? Bylo tomu tak i dříve?

Ne, ze všeho nejdříve jsem hrála basketbal, vydržela jsem u něj do 18 let. Dnes jsem triatlonu už prakticky propadla. Rannému vztahu ke sportu vděčím za dobré (nejen sportovní) návyky. Jmenovat bych mohla ochotu přijmout výzvu a tvrdě trénovat, protože bez toho se úspěch v životě nedostaví. Dnešní mladá generace se bohužel sportu vyhýbá a nevědí, o co přichází (viz  moje dětičky..).

Po skončení basketbalové kariéry sis dala pár let od sportování pauzu. Kdy ses dostala k triatlonu?

Pak jsem odešla do zahraničí na zkušenou. Ke cvičení jsem se vrátila až prostřednictvím běhu po dětech zhruba ve třiceti letech. Z běhání jsem plynule přešla k triatlonu, protože je to větší zábava a i pro tělo je zdravější, když se aktivity střídají. Tento rok to bude moje čtvrtá sezóna.


Za ty čtyři roky jsi už stihla leccos a dostavily se i první úspěchy. Který považuješ doposud za největší?

Při vyjmenovávání svých úspěchů jsem spíše skromná, ale moji přátelé říkají, že není na škodu ukázat i druhým lidem - třeba těm, co teprve začínají, že to může jít celkem rychle. Sportuji hlavně pro sebe. Výsledky mne samozřejmě motivují do dalších tréninků. I v těch 4 letech v triatlonu se toho povedlo celkem dost. Hned druhý rok, tedy v roce 2013, jsem splnila kvalifikaci na Mistrovství světa, které bylo v Las Vegas. To byla po všech stránkách obohacující zkušenost.

Jak ti sedly závody v loňské sezoně?

Z loňské sezóny jsem si vzala ponaučení, že ne každý závod se musí podařit podle očekávání a že ve výsledcích (například u půlmaratonů) může být i drobný propad. Z toho se nestřílí, nedělám to kvůli půlmaratonům, ty jsou pouze nášlapným kamenem v cestě dál. To, kdy přijde můj největší úspěch, rozhodne spíše počet těchto kamenů. V úvodu sezony jsem jela půlku v St. Poltenu, kde jsem skončila na osmém místě v čase 5:16. Následoval Czechman a šesté místo v čase 5:04. Pak další půlka v Lucembursku a Budapešti. Tam jsem pokořila hranici pěti hodin a cílovou pásku proběhla v čase 4:56. Krom toho jsem tam vybojovala i slot na další světový šampionát, tentokrát v Zell am See. Loni jsem v Budapešti zažila svůj největší úspěch a nejhezčí závod.


Zatím jezdíš samé půlky, kdy přijde tvůj ironmanský den?

Ano, loni jich bylo dost. O celém Ironmanu jsem se už konečně rozhodla, bude to IM Barcelona letos v říjnu.

Tak to je výzva. Jak na to budeš trénovat?

Ze začátku jsem trénovala sama, pak jsem vystřídala několik trenérů, jmenovat můžu třeba Jardu Hýzla, a od října loňského roku mám trenérské vedení od Petra Valeše. Petr mi jako trenér sedl. Mám výhodu, že trávím hodně zimního období ve Francii, kde mám druhý domov. I o Vánocích se tam dá jezdit v pohodě na kole. Jsem členkou tamního cyklistického oddílu v Antibes, takže o parťáky na vyjížďky nemám nouzi. Vloni se mi povedlo najezdit 9.500 km. Snažím se posouvat svojí výkonnost i v plavání, které je pro mě nejslabší disciplínou, takže jsem v bazéně poměrně často. Mimo to zařazujeme kruhový trénink, delší běhy, kopce a posilování. Krom toho jezdím již třetí sezónu na kempy od Etriatlonu, kde jsem velice spokojená. Letošní sezónu pojedu v barvách Etriatlon Teamu.

Co tvé další povinnosti a čas na trénink?

Pracovně se starám o nemovitosti. K tomu ukončuji magisterské studium na Metropolitní škole obor Mezinárodní vztahy. Další náplň obstarávají moje dvanáctiletá dvojčata – kluci. Přesto jsem s časem na trénink celkem spokojená.

Před pár týdny jsme se potkali na zajímavém závodě s názvem Koloběh z Řípu do Prahy. Jak se ti to líbilo?

Můj parťák Michal Holík mě naverboval těsně před závodem, ale musím říct, že to bylo perfektní. Užili jsme si plno legrace, závod s tratí plnou bláta byl celkem náročný a pozávodní program byl super. Byla to výborná vložka v tréninkovém období. S Michalem jsme se bavili, že si příští rok zopakujeme a že pojedeme na medaili. Letos jsme skončili těsně pod podiem, tak uvidíme.


Hodnocení:
Přečteno 1706x
RUBRIKY ČLÁNKŮ
AKTUÁLNÍ ČLÁNKY
17.4.24Youri Keulen a Ashleigh Gentle ovládli triatlon Singapore T100
7.4.24Drama a kontroverze na IRONMAN 70.3 Oceanside 2024: Vítězství Sanderse a Knibb a sporné diskvalifikace.
28.3.24Olympijský šermíř Beran ocenil železnou ženu z Havaje. Stala se sportovcem roku Prahy 14
20.3.24Ironman nedávno aktualizoval svá pravidla, přinášející několik významných změn.
11.3.24Dominance Ditleva a Lee zahájila éru T100 v Miami
2.3.24McKenna a Sodaro ovládli Ironman Nový Zéland
19.2.24Dříve stačilo do tepla jen jezdit a dnes by tam triatlonista pomalu měl bydlet celou zimu, říká Pavel Wohl
6.2.24Mistrovství světa Ironman 70.3 pro rok 2025 míří do Marbelly ve Španělsku
27.1.24Triatlonová komunita není aktuálně úplně kompaktní, rád bych naše prostředí více spojil, říká Petr Soukup
21.1.24Skvělé, že někteří profíci dají nahlédnout, jak trénují, říká Roman Procházka