Chtěl jsem být do pětky a stříbro mi konečně zvedlo sebevědomí, říká Honza Wainer po Pilmanovi

Z Pilmana si odvážíš stříbrnou placku a během závodu jsi vypadal, že si to užíváš. Před startem jsi mi říkal, že úspěch bude dostat se do první pětky. Jaké máš dojmy z této náročné „půlky“?

Jen ty nejlepší. Na Pilmanu se mi vždy dařilo. Byl jsem tu pošesté a jen v roce 2003  (4. místo) jsem nestál na stupních vítězů. Takže jsem rád, že jsem si to letos nepokazil. V letošní sezoně se mi příliš nedařilo, tak jsem za 2. místo moc rád.

Jak se ti závodilo v náročnějším profilu Žďárských vrchů?

Plavalo se mi dobře a pozice po plavání byla taková, jakou jsem si představoval. Na kole se mi zdálo, že se docela rozjíždím, ale když jsem po prvním okruhu cyklistiky zjistil, že nám Láďa Dvořák docela výrazně ujíždí, tak jsem se soustředil na boj o 2. místo. V posledním okruhu mě dojel skvěle jedoucí Vašek Holub, kterého jsem se chvíli držel, ale v posledním prudkém kopci jsem neměl na to, abych se ho udržel, a tak mi trochu ujel. A před depem se ještě kolem mě prohnal Lukáš Krpec. To už jsem ale šetřil síly na běh. Běh jsem rozeběhl naplno hned od začátku a na konci prvního okruhu jsem se dostal na 2. místo. Láďa Dvořák byl daleko, ten si jel svůj vlastní závod a na kluky běžící za mnou jsem si vypracovával menší náskok, který jsem udržel až do konce. Ale v závěru už jsem toho měl dost.

Takže splnění maximálně možného v daný den?

Před startem jsem si říkal, že když budu okolo 5. místa, bude to fajn. Tajně jsem samozřejmě doufal ve 3. vítězství na Pilmanu, jinak bych to nebyl já. Ale Láďa Dvořák byl v sobotu neporazitelný, proto jsem s 2. místem maximálně spokojený.

Kde se lámal chleba ohledně medailových pozic?

Po prvním okruhu cyklistiky. S klukama se na závodech už pár let potkáváme, tak víme, kdo jak je silný v jednotlivých disciplínách. Proto jsem si na běh docela věřil a nerozhodilo mě ani, že jsem se na konci cyklistiky propadl na 4. místo. Také jsem si na otočkách hlídal výborného běžce Luboše Truhláře, na kterého jsem měl naštěstí dostatečný náskok.

Měsíc před Pilmanem jsme se potkali na premiérovém ročníku Krkonošmana, kde jsi ale z medailových pozic odstoupil po cyklistické části. Co se konkrétně stalo?

To je jednoduché, prostě mi došlo, byl jsem úplně bez energie. Nemohl jsem dál. Poslední kopec jsem málem nevyjel. V depu jsem se ještě chvíli přemlouval, zda pokračovat, přezul jsem se a vyběhl. Asi po dvou stech metrech jsem to ale zabalil, což mě mrzí, protože jinak to byl moc hezký a zároveň velmi tvrdý závod.

Letos jsi celkem laboroval se zraněním. Jak to teď vypadá?

Naštěstí už dobře. Po Račicích se mi rozbolelo pravé lýtko a nemohl jsem tři týdny běhat. Pak jsem si střihnul bez běžecké přípravy triatlon v Opavě a následně musel další týden vynechat. Ale od té doby je to v pohodě a já mohl dojet zbylé závody. Ale běžeckou přípravu a formu to hodně ovlivnilo. Na běh se v závodech stále dost spoléhám.

Oproti letošku jsi vloni více závodil za hranicemi republiky. Proč jsi letos vybíral spíš z tuzemské nabídky závodů?

Měl jsem v plánu jet nějakou půlku v Rakousku nebo Německu, ale nějak mi to nevyšlo. Tak snad až za rok. Dávám přednost menším závodům, které nejsou pod hlavičkou předražených závodů po hlavičkou Ironman. Letos jsem byl jen v německých Brémách na ME Policie v olympijském bezhákovém triatlonu.

Pomalu zase přichází čas bilancování a ohlížení se za uplynulou triatlonovou sezonou. Jaká byla pro tebe ta letošní?

Minulý rok jsem se trochu namlsal. Měl jsem jednu ze svých nejlepších sezón. Je mi jasné, že nemládnu, proto jsem věděl, že zopakovat loňské výsledky nebude jednoduché. Přesto je pro mě letošní sezóna zklamáním. Stanovil jsem si dva vrcholy - Czechman a ME Policie. Na Czechmanu jsem se v dobře rozjetém závodě ve vedru uvařil na běhu a na ME jsem se díky zranění nedokázal dostatečně připravit na běžeckou část. Celkové 8. místo sice není propadák, ale mě nijak nenadchlo, protože bronzová medaile nebyla daleko (1. a 2. byli o parník..). Takže mi sebevědomí zvedlo až 2. místo na Pilmanu.

Zaujal nebo překvapil tě výkon některého z domácích triatlonistů?

Z domácích borců mě nikdo nepřekvapil. Známe se, všichni jsme přibližně stejně staří a potkáváme se na závodech už pár let. Věkový průměr v první desítce stále roste a je škoda, že nás neprohání žádní noví střelci. Výjimkou je Luboš Truhlář, ten je na tom podobně jako já tak před 13 - 14 lety. Ztrácí ve vodě, dobře jede na kole a pak výborně běží. A k triatlonu stejně jako přestoupil z basketu. Pokud zlepší plavání, bude ještě nebezpečnější. 

Chystáš se na víkendový zakončení seriálu na Klasik duatlonu v Příbrami? 

Letos už nic nepojedu. Možná nějaké menší závody. Ale spíš si chci odpočinout, dát do pořádku nohy a nabrat síly na přípravu do dalšího roku. Bude to moje jubilejní 20. sezóna.