Pro splnění snu v podobě účasti na MS Xterra Hawaii dělám maximum, říká Franta Bulava
V rámci seriálu Brdman Adventure jsi získal bronz na triatlonu Dobříšský tvrďák. Už po několikáté jsi tady bral medaili. Jak se ti závodilo?
Dobříšský tvrďák je mým oblíbeným závodem. Startoval jsem na něm už počtvrté. Dvakrát jsem ho dokonce vyhrál absolutně. Voda byla trochu chladnější (15 C), ale dvě čepice to trochu vylepšily. Jelo se mi parádně. Z depa jsem vyjížděl na pátém místě a od začátku jsem se snažil jet, co to dá a sjíždět ztrátu na čelo závodu. Po 10 kilometrech jsme zůstali s Pepou Pešlem (také z Loko Beroun) sami a po vzorné spolupráci dojeli do depa. Před námi byl jen Lukáš Nový, který jel výborný závod a jeho náskok jsme už v běhu nesmazali. Po vyrovnaném výkonu je třetí místo v absolutním pořadí v takové konkurenci pro mě velkým úspěchem. I když je to paradoxně papírově moje nejhorší umístění:-) K dobrému výsledku přispělo i nové kolo Author Sector 29, na které si ještě zvykám. Mimochodem toto kolo se mi povedlo vyhrát v soutěži časopisu Cykloservis. Takže o motivaci mám letos postaráno:-)
Závody tohoto seriálu duatlonů, triatlonů, běžeckých a MTB závodů absolvuješ celkem pravidelně. Čím ti tyto závody brdskými hvozdy imponují? Zajímá tě i celkové bodování seriálu?
Závody se mi líbí pro jeho přátelskou atmosféru. Tratě nejsou extrémně náročné, i když pár náročnějších míst se tam najde, ale není to nic, co by zdatnější sportovec nezvládl. Posezení po závodě s pojídaním "čuníka" se také často na zavodech nevidí. Bodování Brdmana sleduji jen námatkově, ale počet startujících v seriálu můžou závidět i jiné renomované soutěže a poháry.
Potkali jsme se zkraje sezony na kratší „milosrdné“ verzi Krušnomana a nedávno na Dobříšském tvrďákovi. Které závody jsi zatím letos absolvoval?
Na rozjezd sezony jsem si dal duatlon v Újezdu nad Lesy a pak Xterru Žluté Lázně, která byla MČR v terénním duatlonu - tady jsem doběhl na celkovém 10. místě. Xterra Hořice byla pro mě docela náročná, co se týče tratě kola a tak jsem finišoval na celkovém 14. místě. Jedním z hlavních cílů letošní sezony bylo MČR v Xterře v Ostrově n/Ohří a tam jsem zajel vynikající 11. místo v absolutním pořadí. To jsem opravdu nečekal. 13. června jsem jel ČP v silničním triatlonu v Mělníku. Tratě kola a běhu jsou tam kopcovaté a tak se mi to hodilo do přípravy. Třetí místo v kategorii bylo pro mě milým překvapením, zvláště když těsně přede mnou skončily stálice našeho triatlonu Paták a ironman Cogan. Další víkend jsem zvítězil v silničním Pražském triatlonu v absolutním pořadí ze 125 mužů. Tuto sobotu jsem si zajel silniční TT Melechov a výsledkem bylo pěkné třetí místo. Prozatím tedy panuje spokojenost. Jsem zdravý a tak si trénink a závody užívám:-) Samozřejmě v každém závodě, ale nechám na trati všechno co ve mně je.
Dáváš jednoznačnou přednost závodům Xterry před těmi silničními. Proč?
Terénnímu triatlonu dávám přednost z vícero důvodů. Nejsem až tak dobrý plavec a tak na horském kole můžu ztrátu z plavání smazat. Na kole jede každý sám za sebe a jet v balíku se v terénu příliš nedá. Prostě se v terénu ukáže, kdo je jak připravený. Prostě dobrý terénní triatlonista musí mít nejen natrénováno, ale také musí zvládat techniku jízdy v terénu. Běh v terénu mě také vždy bavil více než po asfaltu. Běh po rovině není nic pro mě:-) Jistě nebudu sám, když řeknu, že terénní triatlon je spravedlivější než silniční. I horší plavec má šanci na slušný výsledek, pokud je silný na kole a v běhu. Na druhou stranu technické problémy, anebo jezdecké chyby jsou pravděpodobnější než v silničním triatlonu, což občas také může ovlivnit celkový výsledek. Dále se mi líbí, že jednotlivé disciplíny se odehrávají v přírodě, do které mě to táhne - pocházím totiž z Nízkých tater. V neposlední řadě mám mezi "xteráky" spoustu kamarádů a to mě také táhne k tomuto sportu. A ještě dodatek: Narodil jsem se v sanitce která zastavila v poli, takže ze mně ani nic jiného nemohlo být než přespolní běžec a pak xterák:-)
Jaké jsou tvé tréninkové dávky v přípravném období?
Poslední tři roky sleduji, kolik toho natrénuji. V loni to bylo asi 8000 km na kole (6000km na trekovém, a po 1000 km na silničními a horském kole), kolem 600km běhu a 180km plavání. Dále přidám v zimě běžky, spining a posilovnu. Moje tělo si léta tréninku pamatuje a tak to jenom přikrmuji:-) S výjimkou tréninku na běžkách netrvají moje tréninky déle než 1,5 hodiny. Do práce jezdím na trekovém kole a tak to beru jako trénink, pak přidám 2x týdně plavání a jednou mám kvalitnější rychlý běžecký trénink. Vytrvalost mám z běžek a kola, tak ji v běhu v podstatě netrénuji. Po kole občas zařadím kratší běh do 10 min jako trénink přechodu. V rámci přípravy se hlavně na jaře a na podzim zúčastňuji běžeckých závodů (přespolní běhy). V sezoně si dám občas kratší bezhákový silniční triatlon abych rozboural "terénní stereotyp".
K triatlonu jsem se dostal v podstatě náhodou. V r. 1990 mě kluci triatleti z Berouna pozvali na olympijský triatlon. Tehdy jsem jenom běhal delší tratě za Lokomotivu Beroun a nevěděl, do čeho jdu. Závod jsem dokončil někde v polovině startovního pole a byl pěkně "zrasovaný," ale docela se mi to líbilo. Tak jsem s triatlonem začal koketovat stále více, ale stále jsem ho bral jako doplněk k běhání. Na triatlonu se mi líbí, že je to všestranně rozvíjející sport, je to takový víceboj. Já vždy inklinoval takovým typům sportů. (V letech 1997-2002 jsem dokonce reprezentoval AČR ve vojenském pětiboji na mezinárodních soutěžích a ME i MS). Triatlonisti jsou nesmírní "dříči" a poctivci, což v jiných sportech ne vždy platí. A taková krevní skupina mi je velmi blízká.
Tvým letošním cílem a snem zároveň je Havajský xterra závod. Jaký máš plán k dosažení tohoto neskromného cíle?
Letos bych chtěl objet celý český pohár Xterra. Rád bych zajel dobře Xterru Prachatice a Xterra Germany, které jsou světovými poháry. Tam bych chtěl zajet co nejlépe a vyjet si kvalifikační místo na MS v Xteře na Havaji. Konkurence je tam vždy vynikající a tak to beru jako výzvu. Chtěl bych obstát co nejlépe. Věnuji hodně úsilí tomu, abych tam jel a udělal dobrý výsledek. Na závěr sezóny nemůžu vynechat Máchačského pohodáře, který má podobnou atmosféru jako Dobříšský tvrďák.
Blížíš se k životnímu jubileu půlstoletí. V závodech často porážíš borce o generaci mladší. Jaký je tvůj recept na „elixír mládí“ a udržení si vysoké sportovní výkonnosti?
Nic zázračného asi nesdělím. Důležité je být zdravý, trénovat raději méně, ale pravidelně a s rozumem. Řídím se heslam: "Méně je někdy více". Také je dobré poslouchat svoje tělo a více pracovat na disciplínách, které jsou slabinou (v mém případě plavání a kolo). Jednou týdně regenerovat ve formě vířivky nebo sauny je pro mě samozřejmostí. Důležité je pestré stravování, ale žádnou vědu z toho nedělám. Guláš a pivo si dám běžně:-) Z výživových doplňků piju ionťáky. Aminokyseliny beru pouze po těžších trénincích či závodech. S přibývajícím věkem je důležitá ochrana kloubů. Mně se v poslední době osvědčil Gelmodel, který je dobře naštěpený a výborně se vstřebává. V závodech používám na kole gely a jím banány. Také je důležité si stanovit rozumné cíle, a pokud něco nevyjde, tak to vyjde příště a když ne, je to jenom sport, který dělám pro radost a těžkou hlavu si z ničeho nedělám. Prostě se triatlonem bavím. Kdo mě zná, tak ví, že si závody umím vychutnat a rád si pokecám s kamarády (někdy i počas závodu na kole:-)).
Sleduješ českou a světovou triatlonovou scénu? Patří někdo mezi tvé vzory?
Všechny formy triatlonu samozřejmě sleduji a potěší mě jakýkoliv dobrý výsledek našich triatletů. Vzor žádný nemám, ale obdivuji, co vše zvládne Petr Vabroušek - je to prostě Ironman. A protože jsem patriot, tak fandím také našim předním xterákům Heleně Erbenové, Honzovi Kubíčkovi a Pavlovi Jindrovi. Jejich přístup a výkony jsou profesionální! Také bych neměl zapomenout na "kluky" kterým je přes 60 let a vždy závod v terénním triatlonu dokončí. Pro mě jsou to borci, že se tak obtížnému sportu vůbec v jejich věku věnují.
Některé cyklistické pasáže jsou na Xterra závodech technicky náročné, někdo by řekl až nebezpečné. Měl jsi někdy nepříjemný pád, který by vedl ke zranění?
Tak asi každý, kdo jezdí na kole, tak se občas se zraněním potká. Mě se "povedlo" v r. 2011 na MTB závodě Trans Brdy pět kilometrů před cílem vjet do díry zarostlé trávou a byla z toho zlomená klíční kost - takže už jsem také cyklista:-). Bohužel to bylo na konci dubna a tak jsem v podstatě ztratil celou sezonu. V srpnu jsem pak ale naskočil do závodů a nebylo to po nuceném odpočinku až tak špatné. Nějaké drobné oděrky a pohmožděniny se mi občas také přihodí, ale nebývá to nic vážného. Z kopce jezdím teď již opatrněji.
Všem tudíž přeji ať se vám vyhýbají zranění, jste zdraví a máte radost ze života:-). Aloha:-)
Tisk
Zpět