Radko, olympiáda klepe na dveře. Přesně za 14 dní je na programu her triatlonový závod žen. Už jste nervózní?
Beru to tak, že olympiáda je ještě daleko. Takže na západní frontě klid. (smích)

Jak zatím probíhá předolympijská příprava? Povězte nám něco o vašem soustředění…
Na soustředění jsem byla a nadále jsem ve francouzském Tignes ve výšce 2100 metrů nad mořem. Příprava probíhá zatím bez problémů, nejvíc práce jsem udělala na kole, což ve francouzských Alpách snad ani jinak nejde.

Jaké závody jste v rámci přípravy absolvovala?
Každý týden je něco, ale za zmínku stojí série 5150 v Berlíně a Curychu a také Bundesliga.

Vaším posledním ostrým startem byl tedy bezhákový závod série 5150 v Curychu, kde jste skončila čtvrtá. Jak závod hodnotíte?
Poprvé jsem dostala na bezhákovém 5150 naloženo od dvou nejlepších světových závodnic v tomto „oboru“ Nicoly Spirigové a Lisy Nordenové. V celkovém součtu méně než pět, respektive čtyři minuty, což mě potěšilo. Zejména když uvážím, že se okolo mě nemotala "nechtěná výpomoc" v podobě motorek s fotografy. (smích)

Jak už bylo řečeno, do olympijského závodu zbývá 14 dní, jak a kde je plánujete strávit?
Ještě několik dní v Tignes a po triatlonu v Alpe d'Huez se vracím do České republiky. Tam si asi tréninkově střihnu sprint v Táboře na "zrychlení" a dva dny poté vyrazím do Londýna.

Máte směrem k olympiádě nějaká tajná přání?
Když jsou to tajná přání, tak vám o nich nebudu říkat. (smích) V plánu je pokus zaplavat vpředu a podle toho buď zkusit něco na kole, nebo čekat, jestli mě větší množství červených krvinek v běžecké části neponese rychleji do cíle.

 A poslední otázka. Sledujete, jak si vedou vaši soupeři?
Tak to nemohu sloužit, vůbec netuším. Zlato bych ale přála Nicole Spirigové a Javieru Gomezovi.