Když jede v háku, trpí prazvláštním pocitem

3.04.2009 -
Petr Pasev se ohlíží za svým cyklistickým soustředěním ve Španělsku. Za dva týdny najezdil úctyhodných 1950 km. V kopcích si to chtěl rozdávat s profíky, ale moc jich letos neulovil. více se dozvíte v rozhovoru.
Jak se vydařilo soustředění ve Španělsku?
22stupňů , sluníčko,super lidi,….nechutný kýč.

Pochlubíš se, kolik jsi toho odtrénoval?
Tradičně jsem opět jezdil jenom na kole. Dva týdny-1950km. Ty 2000 bych taky dal, ale nekřečoval jsem to. Povedla se mi krásná série druhý týden 75km-220km-40km-220km-75km-220km super horských alias královská etapa-a finále125km.

Proč jsi trénoval převážně sám?
Rád si jezdím vlastní tempo a vynechávám svačící stop pauzy. To každému nesedí.
K tomu, pokud jedu s někým, tak musím jet první. Při jízdě v háku trpím pocitem, že někoho zneužívám, takže se cpu stejně dopředu. Tam ale zase chci udělat službu tomu za mnou , aby se svezl. Jedu strašný kule, opravdu v dobré víře potáhnout. Po čase, když se ohlídnu tak za mnou nikdo. Takže  zpomalím,čekám, a znovu dokola. K ničemu.

Letos si zahráváš s novinkou v podobě wattmetru? Jak se projevil na tréninku?
Celkově jsem jezdil nízkou intenzitou, průměr okolo 200W. Samotný Powertap jsem spíš ignoroval. Kvalitní tréninky teprve přijdou. I když, výjimečně, při náhodném nástupu, když se mi objevilo 800W plus v kopci a nebo při poškádlení časovkářské jízdy v hrazdě na 500Wplus, bylo těch  wattů tak trochu dost, pozitivně šokujících. 

Co jsi sypal během soustředění, že jsi vydržel takové dávky?
Naštěstí mám bytelnou schránku. Polopenze-bohatá pestrá snídaně plus vydatná večeře stačily. Pro nevěřící Tomáše-120km jsem odjel i na jednu flašku/0,5L/, nebo 220km na 4 flašky ,plus  3 twixky. K tomu mám jednu fintu. Těsně před tréninkem se naleju cca 400ml vody a mám na hodinu s pitím vystaráno. Pití si hlídám i po tréninku. Žluť moči je perfektní identifikátor hydratace resp.dehydratace.
Poznámka-vodu si přiměřeně solím.

Máš nějakou zajímavou historku? Prohnal jsi opět v kopcích Rasmusena jako loni?
Jeden nesamostatný trénink jsem odjel s Jožkou Vrábelem. Nejprve mne velice zklamal. Nestydím se to říct, téměř zarmoutil. Nemá totiž nic společného s Jozefem Vrábelem, vynikajícím běžcem své doby. Na druhou stranu, jak jsem poznal, jezdí hodně podobně jako já, nepotřebuje jezdit v háku. A je opravdu hodně dobrý. Náš asi největší společný zážitek byl, když nás v kopci Girona – St Angel dojela hodně nabušená , zřejmě Španělka. Jela krásně kadenčně. A že jsme se nechtěli nechat zostudit, tak jsme si museli hodně máknout abychom srovnali. Na budíku jsem měl téměř trvale 400W. Baba zvíře.
To něco jiného bylo, když jsme se s Jožkou rozjížděli na ,,etapu“a kolem nás pod kopcem Loret-tunel proletěl nějaký dospělý Ekolák .Opravdu nevím kdo to byl. Kopec má
 2-3km?. Po nějaké chvíli povídám Jožkovi ,,Pojď, naserem ho“a začal jsem do toho bušit.
Jožka potvrdil že je bouchač, přidal se a Ekolák byl náš. Hezký pocit.

A potkal jsi tedy v kopcích nějakého profesionála?
Hmm, vždy si ve Španělsku přeji potkat nějakého cykloprofíka. Loni, tlačil jsem něco po cestě do hlavy, svačinka za pochodu a tu mne zdraví nějaký Milramák. Je běžné, že vás na kole pozdraví spíš profík /ne český/ než vybonzovaný hobík. Milramák, taky takové zvířátko, po rovině to rozjížděl na krásných 44. Jedu s ním. Petře, hezky si se povozil, tak teď ty, hurá dopředu. Naadrenalínovanému se mi daří rychlost držet. Máme tu krátký protikopec, no jede se mi perfektně, nebudu na něj machrovat..,a zpomalím, na 42. Dobrý. Vjeli jsme do města La Bisbal, já stále v čele na civilizovaných 40, co kdyby nám vběhlo do cesty dítě, křižovatka, já do leva on do prava, opět se zdravíme, myslím si že on s „neskrývaným  zájmem“ a byly jsme oba pryč.
Za to letos  jsem ulovil jen tři jezdce z Teamu Garmin-Chipotle. Ti se jen tak vezli a žádná sranda s nimi nebyla. Pouze nekonečné potvrzení faktu, že profíci točí. Vždy. Tedy i do kopce.

Jdeš tvrdě za svým cílem stát se nejlepším cyklistou v triatlonu? Daří se ti to?
Pokud se mi podaří odjezdit kvalitně kvalitu v dubnu a květnu, tak je šance, že se Standovi Cibulkovi mladšímu budu moci, doufám,  podívat v sezoně do očí.

Minulou neděli jsi běžel maratón v Bratislavě. V jakém čase?
Od loňského roku-maratonu ve Stromovce, dělám  peacemakera své dceři Lucii. Přes to, že jí letos bude již 18, tak  dobrovolně a rád se obětuji k tomu aby se dopracovala k sympatickým maratónským časům. V Bratislavě to bylo 3:27:30. Milé.


archív, Ramsau 2008

Hodnocení:
Přečteno 931x

Komentáře

:-) Reagovat
IM Reagovat
Španielka s veľkým zadkom Reagovat
.))))) Reagovat
Magor Reagovat
Pouze dotaz Reagovat
ježíš Reagovat
Re: ježíš Reagovat
Re: Re: ježíš Reagovat
Valdo, vím, že to vymažeš.... Reagovat
Ten pobaví Reagovat
RUBRIKY ČLÁNKŮ
AKTUÁLNÍ ČLÁNKY
28.3.24Olympijský šermíř Beran ocenil železnou ženu z Havaje. Stala se sportovcem roku Prahy 14
20.3.24Ironman nedávno aktualizoval svá pravidla, přinášející několik významných změn.
11.3.24Dominance Ditleva a Lee zahájila éru T100 v Miami
2.3.24McKenna a Sodaro ovládli Ironman Nový Zéland
19.2.24Dříve stačilo do tepla jen jezdit a dnes by tam triatlonista pomalu měl bydlet celou zimu, říká Pavel Wohl
6.2.24Mistrovství světa Ironman 70.3 pro rok 2025 míří do Marbelly ve Španělsku
27.1.24Triatlonová komunita není aktuálně úplně kompaktní, rád bych naše prostředí více spojil, říká Petr Soukup
21.1.24Skvělé, že někteří profíci dají nahlédnout, jak trénují, říká Roman Procházka
10.1.24Luxusní kola si své zákazníky vždy najdou, říká mechanik Michal Kohoutek.
21.12.23Mým snem je účast na největším sportovním svátku světa, říká Tereza Zimovjanová