Trenér Radek Cingálek podruhé v kariéře zamířil do Koreje a s sebou přibalil i Jana Řehulu, bronzového medailistu ze Sydney 2000. Tentokrát překvapil možná ještě víc, než když tam před třemi lety v tichosti vyrazil poprvé. Tehdy byl začínajícím koučem, nyní šéfem svazové komise reprezentace a jednou z hlavních opor nového předsedy profesora Bunce. Mnoho lidí zaskočil, mnozí mu vytýkají, že opustil loď, kterou pomáhal spustit na rozbouřené moře. O tom všem píše z Koreje.

 

Jak přišla nabídka, proč jsi odešel?
Už po odchodu z Koreje jsem měl možnost se kdykoliv vrátit. Odešli jsme z rodinných důvodů - nebyli jsme spokojeni s ubytováním. S Korejskou triatlonovou federaci KTF jsem spolupracoval i z Česka něco jako "poradce". Do užšího kontaktu jsem znovu vstoupil koncem roku 2004. Ministerstvo školství dlouhodobě otálelo s rozhodnutím o přiděleni výzkumných záměrů pro univerzity, z čehož jsem byl placen. Nakonec ho FTVS, kde jsem pracoval, ani nedostala, přesto profesor Bunc našel možnost, jak mne i Rudu Slabu na FTVS zaměstnat. Ale znamenalo by to pokles příjmu, což bylo důležité v mé situaci, kdy manželka nastupuje na mateřskou dovolenou. Rozběhnutá jednání už nešla zastavit, stejně tak odešel mimo fakultu i Ruda Slaba. Asi jste sledovali problematiku výzkumných záměrů v televizi. Většina lidi na univerzitách měla smlouvy do konce roku 2004, o nepřidělení záměru jsme se dozvěděli krátce před Vánoci. Protože se starám o celou rodinu, musel jsem začít jednat sám dřív.

 

Co přesně v Koreji děláš?
Pracuji hlavně pro partnerskou univerzitu KTF, majitel školy je viceprezident KTF. Pražská FTVS mi vyšla vstříc a v Koreji jsem tedy na pracovní stáž. Zatím mam smlouvu na rok, déle to myslím neumožňuje korejský imigrační zákon. Stejně tak mám na tuto dobu neplacene volno na FTVS. Pocitam, ze tu ale zůstanu déle - podle zájmu korejské strany a potřeby dětí ohledně nástupu do školy. Buď půjdou do školy doma, nebo do mezinárodní školy v Soulu.

Co se změnilo v Koreji za tu dobu, co jsi tam nebyl?
Došlo k několika zásadním změnám v korejskem triatlonu. Prezident KTF a ASTC Yu, současně spolu se svou firmou velký sponzor ITU, ASTC a KTF se stal místopředsedou Korejského olympijského vyboru. Triatlon tu byl zařazen jako oficiální sport do Všekorejských sportovních her mládeže i dospělých. V době meho prvniho působení byl jen jako ukázkový sport v hrách mládeže. Tato skutečnost bude mít jistě zásad vliv na rozvoj triatlonu a jeho členské zakladny. Každý region teď má vlastní profesionální tým placený lokální správou. Stejně tak se to časem stane u univerzit a středních skol. Vše se odrazilo v radikálním narůstu rozpočtu reprezentace, mame teď tři zahraniční trenery. Na plavání Číňanka, potom je zde Honza Rehula a já. Dále bude triatlon poprvé v programu Asijských her 2006 v Kataru.

 

Proč vypadla Korea z kalendáře Světového poháru?
Těsně před kongresem ITU se šéf federace ale nepohodl s šéfem ITU McDonaldem. V asijské triatlonové federaci udělali interní volby předsedy ITU a výsledkem bylo doporučení pro Britku Sarah Springman. Ihned po kongresu ITU ve Vancouveru na KTF přišel fax, že ITU už nezařadí do programu Světového poháru závod v Koreji, prý pro nízkou úroveň.

Pár lidí tě kritizuje, že jsi se do něčeho pustil na svazu a pak "zradil"?
Musel jsem prioritně řešit vlastní rodinnou situaci. Nechtěl jsem pokračovat v trendu z minulosti, kdy ČSTT suploval Správu státního sociálního zabezpečení a členové výkonného výboru si sami sobě přiklepávali různé pracovní pozice nebo zakázky. Podle mě se musí nejdříve každý postarat o sebe, teprve poté jsou zájmová sdružení a koníč. Současně si myslím, ze můj odchod může pomoci k uklidnění situace. Nebylo ideálním řešením, abych byl ve vedeni ČSTT spolu s Jelínkem. Ale pokud je někdo mým odchodem rozčarován, tak se mu za to omlouvam a českému triatlonu se budu snaž i z Koreje pomáhat.

 

Nejspíš jenom radou. Co by se podle tebe mělo udělat?
Do budoucna bych doporučil spojit komisi reprezentace s komisí metodiky, jak tomu bylo dříve. V současné době je KR vlastně generálem bez vojska a nemá moc možností situaci v reprezentaci změnit. Většina reprezentantů je zařazena v resortním sportovním centru, ke kterým mají pracovně-právní vztah, který je pak silnější než jejich vazby k ČSTT. Dalším mezistupněm mezi VV a reprezentantem jsou osobní trenéři a manažeři, kluby a koordinátoři reprezentací.

Jak jsi předal práci svému nástupci Pepovi Horčicovi?
S Pepou jsme každodenně situaci v ČSTT probírali a vše vytvářeli společně. O mém odchodu byl informovaný už dřív a na potenciální výměnu byl připraven.

 

Co jsi se naučil za půl roku práce ve svazu?
Za několik jednání jsem poznal, že pro některé lidi je důležitější spojování jakéhokoliv problému s nějakou osobou než faktické řešení stavu českého triatlonu. Ještě jsem se jinde nesetkal s tím, že by si někdo veškerá jednání nahrával, aniž by to dopředu avizoval, a pak požadoval tyto nahrávky zpětně analyzovat. Je to snad pochopitelné u lidí, kteří jsou spojeni s finančními problémy z minulosti, asi to mají jako svou obranu. Nepodařilo se přes snahu VV ukončit soudni spory, které by při rozhodnutí v neprospěch ČSTT mohli paralyzovat činnost svazu. Nadále tak vytvářejí o ČSTT dojem jako o nesolidním partnerovi pro potenciální sponzory.

 

Co jsi stihl udělat ty sám, co za tebou stojí za výsledky?
Podařilo se vyjasnit vztahy s resortním sportovním centrem ministerstva školství, ve kterém je hodně reprezentantů, ale přesto se s tímto centrem několik let nejednalo. Důležitým krokem byl výběr důvěryhodných koordinátorů reprezentací. Mělo by se ještě ujasnit jejich postavení ve stávajícím systému, kdy dle rozhodnutí ministerstva školství je triatlon zařazen pod ministerstvo vnitra, kde ale triatlon stále vede bývalý koordinátor reprezentace Jelínek. Dále by se měl ČSTT více otevřít novým lidem. Přesto, že je to relativně malý sport, najdete v něm několik pozic na plný úvazek, které ale pořád obsazují stejné osoby. Někdy i kumulují několik platů, což je v rozporu s nařízením vlády. Obchází se to jejich odměňováním na živnostenský list.

 

Přibalil sis s sebou Honzu Řehulu. Co tam dělá?
Řehy je tu jako sportující reprezentační trenér, má zajištěné idealní podmínky pro vlastní trénink a podle mne je to jedna z jeho posledních šancí, jak se vrátit do světové špičky. Korejci ho zde mají hlavne kvůli jeho jménu, po rozkolu s ITU se chtějí jeho jménem prezentovat. Nemalou roli sehrál fakt, že Honza nepatří mezi McDonaldovi oblíbence.

 

Budeš i nadále na dálku koučovat Petra Vabrouška a Lenku Radovou?
Spoluprace s Petrem je spíš konzultační. On v hlavní sezoně téměř pořád závodí, v tréninku toho nejde moc změnit. Jsme spolu v kontaktu pořád, stejně tak s Lenkou. U ní by můj odjezd měl spolupráci zkvalitnit. Mám víc času na komunikaci. Oba o mém odjezdu do zahraničí věděli delší dobu. Dále ještě spolupracuji s Evou Novákovou a Honzou Čelůstkou.