Pro psychiku to byla rána, ale chtěl jsem dokončit, říká Lukáš Slatinský

11.07.2019 -
Druhý pokus na legendárním závodě Challenge Roth ironmanských distancí zajel Lukáš Slatinský v čase 8:52. Bohužel po plavání kvůli předčasně svlečenému neoprenu viděl v ruce rozhodčího nekompromisní červenou kartu. Rozhodl se v závodě pokračovat a dokončit i za cenu DSQ. Jak prožil závod si můžete přečíst v našem rozhovoru.

Čerstvě máš za sebou start na legendárním Challenge Roth full distance. Zajel jsi čas 8:52, ale za tvým jménem svítí DSQ. Jaké jsou tvé dojmy?

„Určitě pozitivní. Splnil jsme si cíl znovu pokořit magickou hranici 9 hodin a hlavně dokončit bez zranění. Výsledek je 8:52:28. Nicméně kaňka tam je v podobě diskvalifikace. Po výlezu z vody jsem vysvléknul neopren před stanem, kde se odevzdávají tašky a zároveň slouží k vysvléknutí neoprenu. Přistoupil ke mně rozhodčí a nekompromisní němčinou mi oznámil, že jsem diskvalifikován a ukázal mi červenou kartu. Omluva nepomohla. V závodním transu jsem uznal chybu a pokračoval dále. Nicméně pro psychiku to byla rána. Až po závodě jsem si uvědomil, jak přísný to byl trest. Mohl jsem dostat časovou penalizaci nebo stop and go, ale holt pravidla se musí dodržovat. Aspoň třebas někdo z českých triatletů bude příště ostražitý.“

Jaká byla tvoje první reakce, když jsi tu kartu uviděl?

„To byl nával emocí, navíc v závodním nasazení. Zlost, bezmoc a hlavně naštvání na sebe samotného. Ale rozhodně jsem chtěl pokračovat a prosil jsem o to rozhodčího. Jeho reakce byla překvapivá, divil se, ale povolil. Nicméně 70 km na kole jsem vytěsňoval ta tři písmenka DSQ. Nešly ty potvory vůbec z hlavy. Ale nakonec zvítězil vnitřní hlas: tak se ukaž, kámo, bojuj!!! Sám za sebe, sám proti sobě o tom přeci Ironman je.“

     

Popsal bys své vystoupení ve všech třech disciplínách?

„Plávání za 55:08. Po dlouhé době pořádná mela, po 200 metrech někdo ze závodníků prudce mění směr a dostávám kopačku do žeber, až se mi zatmí před očima. Naštěstí se to rozleželo až den po závodě. Vloni jsem plaval 52:13, takže letos se někde stala chyba. 

Cyklistika za 4:47. Prvních 90 km bylo ve správném tempu. Nikam jsem se nehnal a neměl v úmyslu přepálit začátek. Oproti loňsku, kdy mě pořadatelé dali na start s profíky, jsem letos startoval v první vlně s amatéry a kolem mě byli závodníci podobné výkonnosti. Bylo to tedy mnohem snazší než vloni, kdy jsem jel celé kolo osamocen. Dodržoval se rozestup 10 metrů, trať byla mokrá po ranním dešti. V druhém kole se zcela na rovinu jel 5ti metrový rozestup cca od 100 – 130.km. Hustota závodníků byla taková, že ani jiná možnost neexistovala. Doslova přelidněno. Když jsem chtěl dodržet 10ti metrový rozestup, ihned mě někdo předjel, blokoval a musel bych jen brzdit a zpomalovat.  Poté se již vše rozjelo a jelo se v rámci pravidel. Nicméně musím ocenit, že nikdo účelně nehákoval na nějaké 2 metry či metr, všichni se snažili o férový závod. Navíc na 130.km jsem si odskočil dofouknout přední galdu v bike pointu, měl jsem naštěstí pomalý defekt. 

Běh za 3:06. Nasadil jsem tempo a po celou dobu závodu jej držel konstantně. Krize nepřišla a vnímal jsme atmosféru a trať až do konce. Což oproti loňskému roku, kdy jsem tuhnul od 25.km bylo nesrovnatelné. Některé pasáže jsme si ani nepamatoval.

Jaká byla atmosféra této výjimečné triatlonové akce?

„Identická jako loni. Jedním slovem jedinečná. Hlavně Solarer berg je masakr. Obyčejný amatér zažije to samé jako na Tour de France. Je to davové šílenství na tomto kopci. I profíci jsou u toho u vytržení, a to je již co říci. Shodují se, že není lepší závod, co se týče atmosféry. Přemýšlel jsem, čím to je. Dle mého ten závod berou lidi za svůj, doprovod i místní obyvatelé se snazší podpořit všechny účastníky. Je tam super energie. Samo sebou hlavně doprovod fandí svým hrdinům. Městečka jsou hrdá, že mohou být součástí této akce a všichni dobrovolníci vědí, že každý se zúčastněných prožívá výjimečný dne ve svém životě a to bez debat. Těch emocí se ten den odehrává tolik…“

   

Závod jsi údajně absolvoval bez hodinek a wattmetru..

„Ano, doslova na pocit. Mám jeden rituál po ujetí cyklisté části, kdy kontroluji čas na tachometru. Běh absolvuji dle pocitu.“  

Pojďme se ještě vrátit o měsíc dozadu, kdy jsi na prestižním domácím Czechmanovi vybojoval cenný bronz. Jak bereš tento výsledek?  

„Ano, 3.místo je pro mě velký úspěch. Snažil jsem se omezit závody, abych byl čerstvý a vyladěný v den D. takže na kontě mám pouze dva triatlony letos - Czechman a Roth. K tomu dva běžecké závody z celé zimy. Moje tělo závody vyčerpávají a kvalitní trénink je dle mého větším přínosem. Je třeba se silami a časem nakládat rozumně. Sezóna je dlouhá a já chodím závody vždy na maximum. Raději méně a kvalitně.“

Trénuješ ve společnosti výborného triatlonisty Karla Zadáka, který má republikové tituly z Xterry i silničního triatlonu. V čem tě společný trénink posouvá?  

„Jedná se o přátelství a jsou to nahodilé tréninky. Vyměňujeme si své zkušenosti a zjišťujeme, že těch cest na vrchol je vážně spousta. Karel je neskutečný dříč. Co snese jeho tělo je neuvěřitelné.“


Vloni v září jsi přestoupil do nového klubu HERE TO WIN. Jak jsi v tomto klubu spokojen?

„Na vrcholu svých sil jsem našel tým, který je pro mě doslova vysněný. Srdce prahlo po změně, po nové výzvě, po novém kolektivu. Volání jsem vyslyšel, šel změně naproti a na sklonku loňské sezóny jsme si plácli na spolupráci s Lukášem Lachoutem, jenž vytvořil jedinečnou značku HERE TO WIN. Tým vede vlastní cestou a snaží se o týmové pojetí triatlonu. Nacházím zde materiální, a především silnou morální podporu bez tlaku na výsledky a hlavně slovo amatérský sportovec je uznáním.“

Blíží se další triatlonový domácí svátek – Challenge Prague. Čeká se i souboj tří českých borců – Lukáše Kočaře, Tomáše Řenče a Petra Soukupa. Na koho by sis vsadil?

„Tomáš Řenč je neskutečně silný na ironmanských distancích, Petr Soukup dohání manko z přestupu amatérských závodů, jenže Lukáš Kočař má super předpoklady na poloviční distance, takže tip je 1.Kočař, 2.Řenč a 3.Soukup.

Co jsou pro tebe top momenty dosavadního průběhu letošní triatlonové sezony?

„Výkony Radky Kahlefeldt Vodičkové. Únavové zlomeniny, jak na běžícím páse- Lionel Sanders, Laura Philipp… Brutální běžecký výkon Kienleho v Šamoríně a epický souboj Lange-Frodeno-Kienle v tropickém Frakfurtu.“ 

 

Hodnocení:
Přečteno 1379x
RUBRIKY ČLÁNKŮ
AKTUÁLNÍ ČLÁNKY
28.3.24Olympijský šermíř Beran ocenil železnou ženu z Havaje. Stala se sportovcem roku Prahy 14
20.3.24Ironman nedávno aktualizoval svá pravidla, přinášející několik významných změn.
11.3.24Dominance Ditleva a Lee zahájila éru T100 v Miami
2.3.24McKenna a Sodaro ovládli Ironman Nový Zéland
19.2.24Dříve stačilo do tepla jen jezdit a dnes by tam triatlonista pomalu měl bydlet celou zimu, říká Pavel Wohl
6.2.24Mistrovství světa Ironman 70.3 pro rok 2025 míří do Marbelly ve Španělsku
27.1.24Triatlonová komunita není aktuálně úplně kompaktní, rád bych naše prostředí více spojil, říká Petr Soukup
21.1.24Skvělé, že někteří profíci dají nahlédnout, jak trénují, říká Roman Procházka
10.1.24Luxusní kola si své zákazníky vždy najdou, říká mechanik Michal Kohoutek.
21.12.23Mým snem je účast na největším sportovním svátku světa, říká Tereza Zimovjanová