Reakce na článek o zbytečném budování aerobního základu

10.03.2016 -
Musím na rovinu přiznat, že mně článek dost překvapil a doufat, že si ho většina začínajících cyklistů a triatlonistů nevezme jako návod k tréninku a nebudou trénovat pouze ve vyšších intenzitách na úrovní ANP.

 Dnes a denně se totiž přesvědčuji o pravém opaku, kdy sportovci trénují celoročně v příliš vysokých intenzitách a úplně postrádají základ celé pyramidy, kterou se snaží postavit-aerobní vytrvalost. Z jejich zátěžových testů je potom jasně patrné, že laktátová křivka stoupá už v prvním pásmu zátěže, které by mělo být čistě aerobní a laktát maximálně do úrovně 1,5mmol.  Prostě stačí jeden letmý pohled na laktátovou křivku a je jasné, kde má daný sportovec největší slabinu a doslova problém. Kde totiž chybí základ a doslova se „jede“ na cukry už při nízké intenzitě zátěže a spotřebovává se mnohem více kyslíku, tam se to promítne i do schopností zpětně laktát odbourávat a do omezených možností využití tuků jako hlavního zdroje energie v aerobním pásmu.


Souhlasím s tím, že pro běžného „hobby“ sportovce, ač s výraznějšími výkonnostními ambicemi, by nemělo být období budování aerobního základu jen o najíždění kilometrů v nízkých intenzitách. Důležitá je totiž i silová příprava a, trénink inervace svalových vláken (například jízda vyšší kadencí) a občasný intenzivnější trénink v pásmu ANP, nejlépe však formou střídání intenzit pro toto období.

U triatlonistů je to vcelku jednoduché, protože intenzity mají v tomto období v trénincích plavání a posléze i v běhu a silová příprava probíhá většinou jak v posilovně, tak při běhání kopců apod. U čistokrevných cyklistů je to složitější a musí si pomoci vybíháním schodů, kopců a případné tréninky na úrovni ANP simulovat třeba neoblíbenými běžeckými tréninky, nebo střídáním intenzit, kdy ovšem trénink na úrovni ANP tvoří jen malou část tréninku.

Nedá se souhlasit s tím, že dlouhými tréninky nic nerozvíjíme. Už z hlediska adaptace na délku zátěže ano. Zkuste si trénovat běh s délkou do desíti kilometrů a klidně intenzivně a potom si dejte maraton. Nebo trénujte padesátikilometrové tréninky na kole a poté si objeďte dvoustovku. Svaly nebudou na tak dlouhou zátěž adaptované a dostaví se minimálně křeče, nebo jiné problémy, kterými vás tělo upozorní na to, že na něco takového prostě není připravené. A nepomohou ani minerální tablety, ani nic jiného. Organismus prostě není na tak dlouhou zátěž, ač třeba nízké intenzity, adaptován.

Trénink s budováním základní aerobní vytrvalosti v zimním období s postupným přechodem k tempům a intenzitám prostě má smysl a rozhodně nezanikne. Jen se jak u profíků, tak amatérských závodníků čistě aerobní období tréninku zkracuje, ale je to dáno především širším závodním programem a možností cestovat za teplem, než  změnou tréninkových metod a přístupů.

Martin Matula

Hodnocení:
Přečteno 1297x
RUBRIKY ČLÁNKŮ
AKTUÁLNÍ ČLÁNKY
28.3.24Olympijský šermíř Beran ocenil železnou ženu z Havaje. Stala se sportovcem roku Prahy 14
20.3.24Ironman nedávno aktualizoval svá pravidla, přinášející několik významných změn.
11.3.24Dominance Ditleva a Lee zahájila éru T100 v Miami
2.3.24McKenna a Sodaro ovládli Ironman Nový Zéland
19.2.24Dříve stačilo do tepla jen jezdit a dnes by tam triatlonista pomalu měl bydlet celou zimu, říká Pavel Wohl
6.2.24Mistrovství světa Ironman 70.3 pro rok 2025 míří do Marbelly ve Španělsku
27.1.24Triatlonová komunita není aktuálně úplně kompaktní, rád bych naše prostředí více spojil, říká Petr Soukup
21.1.24Skvělé, že někteří profíci dají nahlédnout, jak trénují, říká Roman Procházka
10.1.24Luxusní kola si své zákazníky vždy najdou, říká mechanik Michal Kohoutek.
21.12.23Mým snem je účast na největším sportovním svátku světa, říká Tereza Zimovjanová